Co je dobré vědět o vlastní stolici?

U většiny se jedná o každodenní proces, který musí děj se co děj podstoupit. Řeč je o stolici, která patří mezi nepostradatelnou součást zdravého metabolismu. A budete se divit, co všechno může tenhle nevábný produkt prozradit.

Vysoký obsah vody

Voda je základem života, v případě stolice platí tohle psané pravidlo neméně. Ačkoliv působí poněkud nevábné vzezření na první pohled pevně, ve skutečnosti se skládá z přibližně 75 % vody. Podíl vody je ale samozřejmě přímo spjat s konzumovanou potravinou. Zatímco stolice strávníků holdujících vegetariánské stravě obsahuje tekutiny více, u lidí, jejichž talíř namísto vlákniny dává přednost většímu množství bílkovin, obsahuje vody méně. Vlákninu charakterizuje schopnost pojmout značné množství vody, čímž zároveň zvětšuje objem stolice a zvyšuje činnost střev. Kromě značného množství tekutiny obsahuje lidský exkrement asi miliardu bakterií, v neposlední řadě také nestrávenou hmotu (kukuřice, semínka aj.). Zbytky pak tvoří cholesterol a tuky, nestrávené bílkoviny a anorganické látky, jako je například fosforečnan železitý.

Sacharidy, bílkoviny, plasty…

Většinu sacharidů, kterou pozřeme, tělo absorbuje. Přibližně 25 % organické hmoty ve stolici obsahuje nestrávenou bílkovinu, přičemž tuk může zastoupit až 15 % celkového objemu stolice. I v tomto případě se procentuální podíl mění podle stravy. Ovšem i kdybyste žádná tučná jídla nejedli, lidské tělo i přesto trochu tuků neustále vylučuje. Tuky jsou totiž nezbytné k vytváření mastných kyselin, které jsou nezbytné pro fermentaci potravy.

Zatímco je přítomnost tuků a sacharidů v našich střevech zcela přirozená, některé výzkumy v lidských výkalech odhalují malé kousky plastů. Takové nálezy jednoznačně upozorňují na problémy s polutanty z plastických hmot, s nimiž se lidstvo momentálně těžko vypořádává. Ostatně jestliže pijete nápoje z plastových lahví nebo jíte potraviny zabalené v plastu, konzumaci drobných plastových částeček se zkrátka nevyhnete. Jak se tedy zdá, plast sice patří mezi nepostradatelné průmyslové výdobytky moderního světa, na druhou stranu zcela zásadně ovlivňuje vše živé a neživé kolem nás (bohužel v negativním slova smyslu). Mikroplasty se prokazatelně podílejí na vzniku rakoviny, narušují hormonální rovnováhu, pronikají do ryb, které jíme, do vody, kterou pijeme, a soli, kterou používáme.

Vizuální a čichová ostražitost

Konstantně vypadající stolice vypovídá o dobrém zdraví. Každý by se tak měl alespoň po očku přesvědčit, co a v jaké formě vlastně splachuje. I takto jednoduchá vizuální kontrola totiž může v konečném důsledku zachránit život. Různé střevní nemoci, jako jsou vředy a tumory se totiž zpravidla projevují krvácením. Na druhou stranu ne vždy musí krev ve stolici předznamenávat vážný zdravotní problém. Nemálo dnešní populace sužují kupříkladu běžné hemeroidy, na které platí speciální mastičky, vhodná strava, pohyb a hygiena.

Mimo zrakového je žádoucí zapojit i smysl čichový. Stolice sice nepatří mezi voňavou záležitost, na druhou stranu by neměla zapáchat jako hnilobná bažina. Nadmíru páchnoucí exkrement může zvěstovat různé infekce, celiakie, ulcerózní kolitidu (idiopatický střevní zánět) či dokonce Crohnovu nemoc. Jednou z nejznámějších příčin zapáchající stolice je lamblióza, což je nejčastější protozoární nákaza (způsobená prvoky) v České republice. Pokud tedy po vykonání potřeby pociťujete delší dobu silný a nezvyklý zápach, měli byste zvážit návštěvu lékaře. Ani tady se totiž nemusí ostych vyplatit.

Nepravidelná pravidelnost

Není pravda, že každodenní stolice znamená ideální stav. Ve skutečnosti je totiž chování lidských střev dosti variabilní. Podle skandinávské studie z roku 2010 je vykonání potřeby ve frekvenci třikrát denně nebo třikrát týdně zcela „normální“. Každý člen rodin tedy může mýt daný návyk znatelně rozličný, byť se konzumovaná potrava nijak závratně neliší. Obdobně jsou na tom také průchody plynů. Je zkrátka zcela normální, že se vaše střeva doslova ozývají během celého dne a celé noci. Uvolňované plyny jsou přirozeným vedlejším produktem střevních bakterií, které pilně rozkládají zkonzumovanou potravu. I tady je ale důležité zůstat obezřetným pozorovatelem, neboť skutečně hodně zapáchající odér může předznamenávat nějaké vážné onemocnění nebo zdravotní problém.

Zdravotně závadné návyky

Čištění tlustého střeva je jednou z nejhorších věcí, kterou můžete pro vaše trávicí ústrojí a dlouhodobé zdraví udělat. Navzdory velké popularitě patří klystýr přinejmenším ke ztrátě času. Zjednodušeně řečeno – nelze vymýt jen špatné věci, aniž byste se zbavili těch dobrých. Při každém „čištění“ totiž dochází k vyplavování prospěšných bakterií. V tlustém střevě se nachází téměř tisíc druhů bakterií, které jsou užitečné v konečné fázi trávení včetně absorpce vody, vitamínů a fermentace. Kromě narušení střevní mikroflóry patří mezi nežádoucí účinky dehydratace, rektální perforace nebo třeba infekce krve. Opomene-li stránku sexuální, tlusté střevo není třeba vůbec čistit. Neobsahuje totiž žádné zdraví nebezpečné toxiny. Zdravé tělo si se vším poradí za vás.

Ani zbytečně dlouhé vysedávání na toaletě není pro naše zdraví nijak přínosné. Zní to možná nepravděpodobně, ale mezi lidmi koluje nesmyslný mýtus, který považuje dlouhodobé vysedávání na míse za zdraví prospěšné. Ostatně takové chování se může leckomu zdát jako přirozené, vždyť většinu toalet a koupelen okupují časopisy a napínavé detektivky. Odpočívat na toaletě se však nedoporučuje. Výzkumy z dřívějších let prokázaly kupříkladu spojitost mezi čtením na toaletě a hemeroidy. Během vysedávání je konečník uvolňován a opakovaně napínán, čímž dochází ke dráždění okolních tkání, jež pomáhají kontrolovat pohyby střev. Takové chování může vést k hemeroidům nebo zánětu žil v dané oblasti.

Mezi další zdravotní rizika patří nepochybně špína. Mnoho výzkumů odhalilo, jak rychle se časopisy a populární chytré telefony kontaminují fekálními látkami. Znáte snad někoho, kdo si po opuštění toalety kromě rukou umývá také telefon? Nemálo dnešní populace si myslí, že častější návštěva toalety vede ke štíhlejšímu pasu. Věční dietáři tedy pravidelně užívají laxativa (léčiva podporující odchod stolice) a různé speciální čaje. Tohle rčení ostatně fyzikální logika na první pohled podporuje: čím více hmoty tělo opustí, tím méně toho přenáší. Věda nám však jasně dokázala, že tomu tak není. Absorpce kalorií totiž probíhá převážně v tenkém střevě, kdežto zmíněné látky účinkují převážně ve střevě tlustém.

Mistrovské inženýrství

Ačkoliv se věda zabývala například i velikostí, tvarem a délkou lidské stolice, mnohem zajímavější oblast představuje finální cesta, kterou musí výměšky podstoupit. Exkrement vychází z lidského těla skrze konečník, jehož průchod je řízen svalovou oblastí nazývanou anální svěrač. Buňky na konečníku jsou dostatečně citlivé natolik, aby mohly cítit rozdíl mezi hmotou a plynem. Právě tato schopnost umožní průchod plynu, aniž by došlo k úniku kapaliny nebo tuhé látky z konečníku. Anální svěrač tedy plní roli pomyslného ochránce lidské důstojnosti, který je v případě potřeby vždy připraven sloužit, ať už bude přání jeho vlastníka jakékoliv.

Text: Petr Smejkal