Jíme umělou hmotu – denně. Ročně sníme desítky tisíc kusů plastu, potvrdily studie

V poslední době rovnou několik vědeckých institucí z celého světa varovalo před tím, že se plasty dostávají do míst, kde nemají vůbec co dělat – třeba do hnojiv nebo dokonce rovnou do lidského těla.

Plasty kam se podíváš

Vědci z univerzity v německém Bayreuthu zkoumali cyklus plastových vláken, která se dostávají do přírody. Ke svému zděšení zjistili, že plasty končí i v biologickém odpadu – a z něj potom pronikají i do kompostů a hnojiv. A odsud se logicky stávají součástí dalšího biologického cyklu...

Je to větší problém, než se může zdát – mikroplasty se totiž dostávají také do organického kompostu, kde pak pronikají do půdy, kde by neměly co dělat. A to všechno v Německu, které si na bezpečnosti a ekologičnosti dává opravdu záležet – jaký je stav v jiných zemích můžeme jen hádat...

Ještě znepokojivější práci zveřejnila na začátku dubna skotská univerzita. Její vědci prozkoumali, jestli se plasty nedostávají náhodou i do jídla. Do několika běžných rodinných domků rozmístili Petriho misky – byly naplněné lepkavou směsí, na kterou by se plastová vlákna a další druhy mikroplastů měly přilepit. Tyto misky pak rozmístily na stoly v době, kdy tam lidé normálně obědvali.

Výsledek byl naprosto šílený – na plochu o velikosti jednoho talíře se za dobu oběda nachytalo asi 100 kousků mikroplastů, které by, kdyby byly na opravdovém talíři, skončily v lidských útrobách. Pokud se vám toto číslo nezdá tak velké, zkuste si ho n nasčítat za rok a více jídel. Vědci dospěli k tomu, že ročně se takhle do člověka může za rok dostat přes 60 000 kousků mikroplastů, a to jen jídlem!

Kde se berou vlákna plastů?

Plasty jsou všude kolem nás, ve vzduchu, ve vodě, i v půdě. Založili jsme na nich celou naši moderní civilizaci, takže není možné se divit, že je teď pojídáme. Podle skotské studie se do potravy dostávají nejčastěji z oblečení (ano, většina oblečení, které nosíme, obsahuje velké množství umělohmotných vláken), ale také z nábytku a nejrůznějších tkanin.

Biologicky rozložitelné plastové tašky jsou velký hit – jenže jejich dopad na lidské zdraví a celé ekosystémy může být mnohem větší, než se zdálo. Právě z nich se totiž mohou plastová vlákna uvolňovat ve značném množství - a díky větru se tyto lehoučké a drobné částečky hmoty dostanou kamkoliv, třeba i do lidských střev.

Přitom další studie z loňského roku odhalily plastové částečky i v pitné vodě, balených nápojích, neb dokonce v pivu – skutečné množství umělé hmoty, kterou do sebe cpeme, zatím nebyl nikdo schopný ani odhadnout…

Co víme o důsledcích?

O dopadu mikroplastů na lidské zdraví se toho ví zatím bohužel jen velice málo; jde o tak nový průšvih, že ještě nestihla vzniknout jediná opravdu velká a seriózní studie, která by jejich důsledky na organismus člověka nějak popsala.

Vědci obecně tvrdí, že by neměl být velký; částečky jsou tak malé a současně tělem neodbouratelné, že by jeho funkce neměly nijak narušovat a nejspíš jsou vždy vyloučené relativně rychle z těla ven.

Bohužel je ale také možné, že se v těle akumulují, existují podezření, že by v takovém případě mohly plasty vést v nadkritickém množství k řadě závažných zdravotních problémů – ale důkazy o to chybí. Autoři skotské práce, o které jsme psali v úvodu tohoto článku

Text: MK