Čína poráží koronavirus. Zafungovala tam řada účinných opatření
Česko i celá Evropa čelí velkému nástupu koronaviru. Obracejí tak své pohledy na Čínu, které se povedlo nákazu drastickým způsobem zkrotit.
Přestože je Čína v absolutních číslech stále zdaleka nejvíce postiženou zemí, podařilo se jí sérií systematických opatření radikálně omezit počty nově nakažených, kteří se aktuálně pohybují v desítkách nových případů za den (ve středu jich přibylo 15, ve čtvrtek dokonce už jen 8). V některých oblastech se tam pomalu proto život vrací do zajetých kolejí.
PŘÍZNAKY KORONAVIRU ::: MAPA KORONAVIRU ::: CO SE DĚJE V ČESKU
"Zkrotit koronavirus je těžké, ale možné. Čína a Jižní Korea jsou jasnými příklady," prohlásil šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Ghebreyesus, když oficiálně vyhlásil pandemii a upozorňoval na nedostatečná opatření v mnoha zemích.
Logicky se tak k Číně obracejí pohledy všech států, kde virus ještě zdaleka nekulminoval a vážně jim tak hrozí kolaps zdravotního systému i další společenské a ekonomické následky. Jak se povedlo zemi, která má takřka 1,4 miliardy obyvatel, v tak krátké době zastavit strmou epidemickou křivku?
1) Speciální koronavirové kliniky
V ohniscích nákazy byly v bleskovém čase zřízeny stovky větších i menších infekčních klinik, oddělených od běžných nemocnic, často stojících zcela samostatně ve stanech či provizorních budovách.
Veškerý personál v nich je kompletně oděný do ochranných obleků a vše je přizpůsobeno pouze léčbě koronaviru. Při příchodu podezřelého případu je proveden rychlý dotazník a změřena hladina bílých krvinek i test na chřipku (pokud je k dispozici), takže se hned vyloučí nachlazení či bakteriální nákaza.
coronak Zdroj: profimedia.cz
Pokud stále panuje podezření, putuje osoba na přenosný tomograf, který zvládá až 200 vyšetření za den. Pokud ani ten nevyloučí podezření, zůstává dotyčný izolovaný v prostoru kliniky či v provizorních ubytovacích kapacitách a čeká na plnohodnotný test a jeho výsledky. Nepustí ho tedy zpátky k rodině či do práce.
V českých podmínkách je asi těžko představitelné, že jsou v rámci koronavirových klinik a ubytoven odděleni muži, ženy a děti. Rodiny nezůstávají pohromadě.
2) Žádná domácí karanténa
Úřadům brzy došlo, že při rapidním počtu nově nakažených nemůže fungovat domácí karanténa – nedá se zajistit její dodržování. Navíc v Číně žije mnoho rodin stále multigeneračně, takže hrozí přenos na ty nejstarší, kde je vysoká pravděpodobnost těžkého průběhu nemoci. Statistiky ukázaly, že se 75 až 80 procent čínských případů týká přenosu uvnitř příbuzenstva. Jste rizikový nebo máte příznaky? Putujete k vyšetření na kliniku.
koronavirus Zdroj: istock.com
3) Neustálé kontroly
Kamkoli v postižených oblastech jdete, je vám měřena teplota – speciálně na nádražích, zastávkách a taky u vstupu do jednotlivých komunit a obytných domů, kde byly zřízeny výbory, které to mají na starost. Pokud má člověk zvýšenou teplotu, je bez smlouvání odeslán k ohlášení na zmíněnou speciální kliniku.
4) Roušky
Důležitou součástí čínských opatření je nošení roušek všude na veřejnosti. Osobu, která ji nosí, sice ta obyčejná textilní nechrání tak spolehlivě jako speciální respirátor, ale zabraňuje, aby nemoc šířili ti, u kterých se ještě neprojevily příznaky.
V Číně je nošení roušek celkem běžná záležitost, nebyl tedy takový problém se zásobováním a distribucí.
5) Radikální omezení setkávání a pohybu osob
Zvenčí se nejvíce mluvilo o karanténách celých měst a regionů, zákazech cestování i kompletním zmrazení ekonomiky a společenského života ve vybraných oblastech. Šlo však spíše o podpůrná opatření, aby nevznikala nová ohniska.
siting Zdroj: profimedia.cz
6) Propaganda – strana a čínský lid vítězí!
Největší snahou je teď překrýt vážná pochybení a liknavost úřadů z počátku a přeostřit pozornost na sílu a odhodlanost lidu v posledních týdnech. Do Wu-chanu tak před několika dny dorazil i prezident Si Ťin-pching, aby ukázal, že už je provincie z nejhoršího venku a umožnil komunistické straně brzy ohlásit vítězství nad virem. Úřady v Chu-peji se nyní chystají uvolnit omezení a povolit cestovat lidem z méně postižených oblastí.