Čína drancuje ruskou přírodu
Sibiř je rozsáhlá, ale není nekonečná. Čína ilegálně plundruje rozsáhlé ruské lesy a poškozuje svět.
Ruské stromy a čínské peníze
Nevládní organizace mají často za úkol, aby upozorňovaly na problémy, s nimiž vláda nechce, nebo z byrokratických či kapacitních důvodů nemůže nic dělat. Logicky proto dochází ke vzniku mnoha třecích ploch. V Rusku, vzhledem k tamnímu režimu, jenž si monopolizuje veřejný mediální prostor, podobných ploch vzniká čím dál více. Jenže v případě masivního nelegálního kácení a vývozu dřeva z Ruska do Číny dochází mezi nevládními organizacemi a státem ke vzácné shodě. Číňané kácejí a Rusové na to doplácejí.
Obnovitelné přírodní bohatství?
Před více než deseti lety, když byl autor těchto řádků na březích jezera Bajkal, poslouchal stesky na neutěšenou ekologickou situací. Tamní papírna vypouštěla znečištěnou vodu do vod jezera, v němž žije jediný sladkovodní tuleň zvaný něrpa, unikátní ryby golomjanky a celá řada zajímavých organismů včetně živočišných hub, a dřevo brala ve velkém z okolních lesů. Mluvilo se o rozsáhlém kácení a už tedy zaznívalo slovo „Číňané“, ovšem kontextu budoucího ohrožení. „Je jich tady čím dál více a roztahují se,“ řekl rybář z největšího bajkalského ostrova Olchon. Ukázalo se, že jeho odhad čínského vlivu byl správný. Aktuálně patří většina dřevařských firem Číňanům, kteří ve velkém vyvážejí sibiřské dřevo do své domoviny. Satelitní snímky zachycují fragmentaci ruské tajgy, obrovské kusy vykácených ploch, o nichž se v Moskvě neví.
OSN tvrdí, že v loňském roce Čína odkoupila od Ruska 22 milionů tun dřeva. Jde o množství, které šlo do Číny oficiálně, ovšem nelegální těžba je mnohem vyšší. A samozřejmě mnohem levnější, prostě proto, že kradené dřevo je lacinější než koupené. Jenže i to koupené je koupené hluboko pod běžnými cenami. „Na konci loňského roku si čínská společnost Jingye International Investment Company LLC pronajala na půl století 137 tisíc hektarů lesa v Tomské oblasti. Její náklady činily závratných 1,26 miliardy rublů. Když ale novináři deníku Rusmonitor přepočetli zdánlivě astronomickou částku na objem dřeva a jeho prodejní cenu, zjistili, že Číňané platí pouhého 0,5 procenta standardní ceny,“ píše Alžběta Bajerová na serveru idnes.cz
Peníze až na prvním místě
Ekologické organizace se snaží alespoň částečně monitorovat likvidaci přírodního bohatství, přičemž v mnoha projektech dosahuje pro nás naprosto nepředstavitelných rozměrů. Čínské firmy si pronajímají rozsáhlé plochy lesů s tím, že v nich budou „hospodařit“, což je jen eufemistický výraz pro plošné vykácení. Vydělávají tak na tom hned několikrát. Jednak extrémně levně získají kvalitní přírodní surovinu, k tomu zaměstnávají vlastní lidi. Podle celé řady zdrojů ve stovkách dřevařských firem pracují převážně, ne-li výhradně, Číňané, a navíc ekologické škody a dopady zůstávají na území Ruska. Ve hře je mimo jiné velká korupce, neboť správa o místní území se z centra přesunula na regionální vlády, které je mnohem snazší (a levnější) uplatit.
Ekologické dopady
Podobně jako u nás, je i v Rusku v platnosti zákon nařizující vykácené plochy zpětně zalesnit, aby byl zachováno fungování daného ekosystému a zároveň se díky „trvalé obnovitelnosti“ zajistilo dřevo pro další možné kácení v budoucnu. Nic takového se ale ze strany čínských firem neděje. Tajga je cenný, bohatý, ale extrémně snadno narušitelný ekosystém. Místní klima zaručuje promrzání půdy a funguje zde po staletí ustálený koloběh vody a přírodních živin.
Sibiřská tajga – povodí řeky Vasjugan
Ovšem po vykácení se na povrch půdy dostává mnohem více slunečního záření, půda vysychá a přirozený koloběh je narušen. Permafrost, tedy věčně zmrzlá půda, se roztápí, vznikají pomalu vysychající močály a metan, jeden z důležitých skleníkových plynů do té doby uvězněný v ledu, se dostává do ovzduší. Les okolo schne, odumírá a zároveň je mnohem náchylnější k rozsáhlým požárům. To má samozřejmě přímý destruktivní vliv na desítky druhů s daným ekosystémem ekologicky svázanými. Další negativním faktorem ve hře je zhoršení poměrů ve státním aparátu, které razantně snížilo počet profesionálních lesníků, takže z hlediska státního dohledu, lidově napsáno, „nejsou lidi“.
Bonus nakonec – příspěvek do čínské lékárny
Čínská tradiční medicína je proslulá používáním zvířecích orgánů, ale i kostí, kůži, chlupů, varlat a celé řady dalších částí organismů. Při práci v terénu se část dělníků zaměřuje na lov a rusko-čínská hranice je známá mnoha pašeráckými stezkami, přes které se dostávají artefakty přírodního bohatství. Ulovená zvířata, a často se jedná o vzácné a chráněné druhy (např. medvědy), pak putují spolu se dřevem přes hranice, aby se pak dalšími cestami dostala k bohatým kupcům. Pomineme-li etickou rovinu celé situace, na kterou upozorňuje celá řada nevládních organizací včetně Světového svazu ochrany přírody, tak i tímto kanálem opouštějí Rusko další vzácné komodity.
Jakkoliv celá situace může vypadat jako spor mezi Ruskem a Čínou, jedná se o ekologické dopady globálních rozměrů. Zatímco o nelegálním kácení v Amazonii se píše v souvislosti s celosvětovými dopady, kácení v Rusku zůstává ve stínu jiných událostí, byť jeho dopady mohou být neméně globální. I tady je ve hře celosvětová změna klimatu, destrukce unikátního ekosystému, úbytek světové biodiverzity. A to všechno coby příspěvek do čínské peněženky, kdy škody jdou na vrub Ruska.
Text: Topi Pigula