Chcete zabránit nástupu demence? Pijte alkohol!
Všeho s mírou! Střídmé pití alkoholu, především vína, podle nového výzkumu vede ke snížení rizika rozvoje demence a dalších onemocnění. Kolik bychom měli přesně pít? A v čem je alkohol tak užitečný?
Alzheimerova choroba a další formy demence jsou strašákem mnoha z nás. Přestože si to mladí lidé příliš nepřipouštějí, neboť se tyto choroby rozvíjejí obvykle až ve vyšším věku, jedná se o velký problém, který může velmi negativně ovlivnit podzim života. Jenže zaručených receptů na prevenci demence je poskrovnu. Co bychom měli dělat, aby nedošlo k jejímu rozvinutí? Nedávný výzkum překvapivě potěší hlavně příznivce lihovin.
Strašák jménem demence
Francouzský institut pro zdraví a britská University College London zkoumaly rozsáhlý vzorek čítající více než 9 000 účastníků. Od nich se podařilo sebrat data už mezi lety 1985 a 1993, další várka informací od týchž lidí přišla o 23 let později; jedná se tedy o velmi důkladný longitudinální výzkum. Při tomto opětovném sběru dat se mezi vzorkem objevilo 397 případů demence.
Výsledky vyzněly docela jasně a pro abstinenty rozhodně nepříznivě. „Nejpřekvapivějším zjištěním z tohoto výzkumu je významně zvýšené riziko demence mezi abstinenty. A tento vztah byl přítomný pouze mezi těmi, kteří se vystříhali vína,“ překvapeně konstatovala doktorka Sevil Yasar, která se hodnocením studie zabývala.
Konkrétně se jedná o zvýšené riziko demence v časném důchodovém věku, tedy po 60. roce života. Ideální množství alkoholu se pohybuje kolem jedné a půl lahve vína za týden; v případě těžkých pijanů, kteří tuto hranici výrazně překračují, se riziko opět zvyšuje. Čili se rozhodně nejedná o výzvu k rozvinutí alkoholové závislosti, nýbrž o upozornění, že všechny lihoviny nejsou nutně spojené se zhoršujícím se zdravím.
Pozitiva alkoholu?
Za příznivými účinky alkoholu stojí polyfenoly, skupina sloučenin, které se vyskytují v řadě potravin – a především ve víně. A to jak v podobě hroznů, tak i vinného nápoje. Polyfenoly mají neuroprotektivní vliv na mozkovou tkáň, zároveň příznivě působí i na kardiovaskulární systém, neboť kupříkladu pomáhají zmírňovat záněty. Což byl další překvapivý závěr – abstinenti vykazovali i zvýšené riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob a cukrovky; tato onemocnění také leckdy souvisejí s demencí a nedostatkem polyfenolů.
Jenže pozor, abychom byli zcela přesní, je nutné uvést tyto závěry do kontextu. Mnoho lidí, kteří ve středním věku radikálně abstinují, mají alkoholickou minulost, takže specifika jejich zdravotního stavu jsou těžko zhodnotitelná. Je tedy nutné sesbírat data napříč celým životem jedince, z čehož bude možné lépe vysvětlit vztahy mezi chováním a zdravím napříč rozličnými životními etapami. Do té doby můžeme předpokládat, že rozumné pití alkoholu je stejně prospěšné jako střídmá míra jakéhokoli jiného chování.