Chcete být lépe informováni? Nečtěte novinky, radí odborník
Dennodenně jsme zaplavováni novými zprávami o tom, co se děje ve světě. Jenže vážně potřebujeme tohle všechno vědět? Nebrání nám sledování novinek ve skutečném poznávání?
Spisovatel Richard Watson se prezentuje jako futurista, tedy specialista na budoucnost a prognostik, co všechno nás v nejbližších desetiletích čeká. To je samozřejmě poněkud pochybná činnost, respektive budovat povědomí o své osobě na těchto základech zní jaksi podivně. Co však Watsonovi nelze upřít, je rozumný přístup k informacím, z nichž kvůli svému zaměření musí umět vybírat jen to podstatné.
Tipy pro práci s informacemi
Watson dodržuje několik pravidel, jež mu pomáhají získat co nejvíce důležitých informací na úkor těch zbytečných. Nejvýraznější doporučení vás možná nepřekvapí – podle Watsona je užitečné omezit přítomnost na sociálních sítích na minimum. Novinky a informace, které se na Facebooku či Twitteru vyskytují, bývají obvykle aktuálního charakteru, čímž je však také zaručena jejich pomíjivost.
Sledování aktuálních zpráv je sice smysluplné, pokud chcete zůstat v dostatečném kontaktu se svým sociálním okolím; jinak totiž riskujete, že vám z hlediska informací ujede vlak. Jakmile však člověk tuto obavu překoná, zjistí, že mu toho utíká docela málo. Ty skutečně hodnotné informace totiž leží jinde – Watson čte jen jednou týdně zpravodajská shrnutí, a to jen s delším časovým odstupem. Daří se mu díky tomu identifikovat, které zprávy jsou skutečně důležité, tedy které jsou relevantní i delší dobu po proběhnutí dané kauzy.
Watson dále radí občas číst či sledovat taková média, jimž se obvykle vyhýbáme. To nám může pomoci ke splasknutí naší sociální bubliny, v níž jsme obklopeni lidmi a názorovými platformami, s nimiž se shodujeme. Zároveň však samozřejmě nesmíme chtít číst všechno, nýbrž si pečlivě vybírat. K tomu se nejlépe hodí krátká dovolená, během které můžete dohnat informační deficit. Když na celý týden nebo aspoň na víkend vyrazíte někam na samotu a stranou ostatní civilizace budete číst to, co z poslední doby považujete za podstatné, budete nakonec informováni mnohem lépe nežli všichni ostatní, kteří se spokojí s přečtením novinek ze sociálních sítí. Rozhoduje kvalita, ne kvantita.
S novinkami je to složité…
Výzkum z roku 2012 ukázal, že mileniálové přitom online novinkám přikládají relativně malou váhu, jelikož se jimi cítí zahlceni. Konzumují jich totiž obrovské množství a podle tehdejší studie mají i problém se standardní mediální rétorikou; je snazší přijmout informace od komiků a investigativců zaměřujících se na odlehčenou formu nežli ze strany často povýšených a arogantním jazykem hovořích médií. To se jistě týká spíše některých angloamerických médií než těch českých, přesto se rozhodně jedná o faktor, který snadnému zakomponování médií do běžného života neprospívá.
„Všechny sloučeniny jsou jedy. Neexistuje sloučenina, která by jedem nebyla. Rozdíl mezi lékem a jedem tvoří dávka.“ Slavný renesanční alchymista a lékař Paracelsus měl na chemické sloučeniny originální názor, který však dalece přesahuje hranice jeho oboru. I pro něco tak zdánlivě nevinného jako konzumaci informací z médií je totiž třeba nalézt tu pravou míru.
Text: MS