Čeští komáři, západonilská horečka a šíření poplašné zprávy

Dobrá a špatná zpráva – západonilská horečka aktuálně

Českem se prohnaly deště, což znamená zavodnění tůní, kde se líhnou komáři. Zejména na jižní Moravě, v oblasti lužních lesů podél Dyje (na Znojemsku o tom vědí své) či střední Moravě, například v CHKO Litovelské Pomoraví, se mohou k životu probrat miliony komárů, jejichž samice mohou vpravit do krevního oběhu turistů, přírodovědců, fotografů a jiných milovníků procházek nepříjemný dárek. Malý, ale nebezpečný virus západonilské horečky.

A nejde o spekulaci, podle nejaktuálnějších dat poskytnutých lékaři z infekčních oddělení byla potvrzena jak nákaza virem západonilské horečky, tak virem USUTU. Viry analyzovala a potvrdila Národní referenční laboratoř pro arboviry, takže nejde o planou hrozbu typu "jedna paní povídala". Na druhou stranu zatím to nevypadá na epidemii či pandemii, netřeba se bát, je třeba použít repelent a být ostražitější při západu slunce, kdy se aktivita komárů zvyšuje.

Západonilská horečka

Ačkoli o výskytu viru západonilské horečky na našem území lékaři vědí už léta, média občas přiživí strach tím, že popisují nemoc, o které se málo ví, a strach, jak známo, má velké oči. Nabízíme základní fakta o tom, co je onemocnění zač, kdo je přenašeč, kolik má na svědomí životů. Fakta dodala Světová zdravotnická organizace, Mayo Clinic a European Centre for Disease Prevention and Control monitorující výskyt horečky v Evropě.

Co přesně je západonilská horečka?

Virus západnilské horečky může způsobit smrtelné neurologické onemocnění u lidí, přičemž přibližně u 80 % nakažených lidí se neprojeví žádné příznaky. Člověk bývá nejčastěji nakažen po kousnutí infikovaným komárem, který mu do těla vpraví spolu se slinami virus ze skupiny flavivirů. Původce této nákazy patří do stejné skupiny flavivirů jako původce horeček zika, dengue, žluté zimnice či klíšťové encefalitidy. Onemocnění je nebezpečné zejména pro koně, nicméně pro ně už existuje očkovací vakcína, pro lidi zatím vakcinace není. Přirozenými hostitely viru nejsou komáři, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale ptáci.

Západonilská horečka – kdo je přenašeč?

Komáří fanoušci a entomologové zaměření na tento pisklavý hmyz vědí, že na českém území žije až 50 druhů komárů. Nejčastěji komplikují život návštěvníkům lužních lesů, kde mají dostatek míst k vývoji larev. Komár pisklavý (Culex pipiens) a jeho poddruh komár obtížný (Culex pipiens molestus) patří mezi ty časté a protivné. Málokdo ví, že komár obtížný se vyvinul v prostorách londýnského metra. Komár záplavový (Aedes vexans) dělá čest svému jménu a jeho výskyt se dramaticky zvýší po velké vodě a záplavách. Právě komáři rodu Culex jsou těmi, kteří jsou popsaní přenašeči západonilského viru a na našem území se vyskytují po staletí. Medicínskou zajímavost mají i komáři rodu Anopheles přenášející malárii. Ti skutečně v minulosti na jižní Moravě malárii roznášeli.

Aktuálně nejdiskutovanějším komářím druhem je Culex modestus, který nemá české jméno. Právě u něj byl nalezený virus, který se stal mediálním trhákem. Vzhledem k tomu, že přirozeným rezervoárem viru jsou ptáci a přes Moravu vedou některé z migračních cest, mohl se nasát na některém z nich a následně být lapen do entomologických tenat. Ovšem jako přenašeč viru byl potvrzen i u nás žijící komár pisklavý.

Kolik má virus na svědomí životů

Lidské infekce jsou ze světa hlášeny už zhruba půl století, v roce 1999 se nemoc objevila v New Yorku, odkud se rozšířila dál do USA, dnes je virus na americkém kontinentu rozšířen od Kanady po Venezuelu. Ukázalo se, že se virus může šířit skrz transplantované orgány a Světová zdravotnická organizace registruje zatím jediný případ přenosu z matky na dítě. Titulky v novinách křičely, že virus může být smrtící, přičemž mnohem důležitější slovo je „může“ než „smrtící“. Neurobiologickými symptomy trpí méně než 1 % nakažených, přičemž u nás nebyla zaznamenaná žádná nákaza člověka.

European Centre for Disease Prevention and Control publikuje pravidelný týdenní přehled hlášených nákaz a pro 24. týden bylo v Evropě hlášeno… nula výskytů onemocnění západonilským virem. Situace se může změnit, nicméně o jejím aktuálním stavu se můžete sami přesvědčit na stránkách ECDPC. Zajímavé je, že mapka ukazující stav v roce 2016 má zabarvenou oblast u hranice v oblasti severní Moravy a Polska a roku 2017 byl hlášen výskyt v Rakousku poblíž hranice s jižní Moravou, takže odchyt viru by neměl být zase takovým překvapením. Naopak svědčí o spolupráci entomologů a zdravotnických složek. A navíc to není poprvé, co byl u nás virus nalezen. V roce 1997 se objevil na jižní Moravě v okolí Lanžhota.

Shrnutí virů a mediálních vírů

Ano, máme tady komáry, kteří mohou přenášet mnoho nepříjemných chorob od západonilského viru po plasmodia způsobující malárii. Nicméně mnohem nebezpečnější než exotický virus, jehož nález patří mezi vzácnosti, je obyčejné klíště. Jenže mozková encefalitida způsobená příbuzným virem je u nás už známá a zdomácnělá, a proto není mediálně tak atraktivní. Představte si, jak by asi zabral titulek: Vědci objevili klíště s virem klíšťové encefalitidy. A to v rámci EU patříme k zemích s nejvyšším počtem nákaz tohoto onemocnění.

Text: Topi Pigula