České špičky světové vědy převzaly Ceny Neuron

Tento týden již pošesté předal českým vědcům Cenu Neuron za přínos světové vědě. V rámci večera převzala také šestice mladých talentovaných vědců Neuron Impulsy ve výši 5 000 000 Kč na výzkumné projekty. NF Neuron vyhlásil další podporovaný obor, kterým se stala biologie.

Cena Neuron za přínos světové vědě

Cena Neuron za přínos světové vědě je určena významným představitelům české vědy působícím doma i v zahraničí, kteří ve svém oboru dosáhli významných úspěchů a jsou pro ostatní vzorem a inspirací. I letos přivedlo toto ocenění do Prahy přední představitele pěti oborů, kteří zanechali významné stopy na poli světové vědy.

Laureáti Ceny Neuron za přínos světové vědě 2015

Fyzika – prof. Petr Hořava, ředitel Centra teoretické fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley

Chemie – prof. Josef Paldus, spoluautor metody spřažených klastrů, která je klasifikována jako metoda 21. stol.

Matematika – prof. Eduard Feireisl, klíčová osobnost české matematiky

Medicína – prof. Josef Koutecký, zakladatel české dětské onkologie

Společenské vědy, prof. Ivo Možný, vůdčí osobnosti české sociologie

Neuron Impuls – 5 milionů korun pro mladé vědce

Vědecká rada NF Neuron vybere každý rok vítěze v pěti oborech, kteří na své výzkumné projekty získají 5 000 000 korun. Neuron Impuls je určen pro projekty převážně základního, v medicíně i aplikovaného, vědeckého výzkumu.

Držitelé Neuron Impulsů 2015

Fyzika – Mgr. Anna Fučíková, Ph.D.

Chemie – doc. Mgr. Richard Štefl, Ph.D.

Matematika* – RNDr. Vít Jelínek, Ph.D.

Matematika* – RNDr. Jan Vybíral, Ph.D.

Medicína – RNDr. Jana Dobrovolná, Ph.D.

Společenské vědy – Mgr. Tomáš Cvrček, Ph.D.

*v oboru matematika byly v roce 2015 uděleny dva Neuron Impulsy

Nový podporovaný obor – biologie

Ceny Neuron a Neuron Impulsy byli až doposud každoročně udělovány v oborech fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy. Na slavnostním večeru oznámil NF Neuron podporu dalšího oboru, a to biologie. Garantem nově podporovaného oboru se stal prof. Libor Grubhoffer, rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vědeckou radu pro obor biologie doplní prof. Ivo Šauman z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, a prof. Petr Volf, parazitolog působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

„Jsme velmi rádi, že můžeme díky podpoře našich mecenášů oznámit podporu dalšího oboru, který v našem spektru chyběl. Biologie je bohatý a dynamický obor, a my se na tuto novou éru našeho fondu moc těšíme,“ dodala Monika Vondráková, ředitelka NF Neuron.

Laureáti Ceny Neuron za přínos světové vědě 2015

Medicína – prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. (1930)

„Profesor Josef Koutecký je zakladatel české dětské onkologie – ta se začala vyvíjet před půl stoletím a především díky prof. Kouteckému dosahuje v současné době pozoruhodných úspěchů. Je obtížné vypsat jednotlivá období, kterými její vývoj procházel, nicméně na začátku té cesty stálo smutné oddělení s minimální šancí na záchranu dětského života a v současné době se většina dětských onkologických pacientů uzdraví. Profesor Koutecký se tak stal symbolem vývoje medicíny a optimismu nad jejími výsledky.“ – prof. Josef Veselka, předseda Správní rady NF Neuron a garant pro obor medicína

Fyzika – prof. Petr Hořava, Ph.D. (1963)

„Profesor Petr Hořava se od doby doktorského studia věnuje teorii strun jako hlavního kandidáta na fundamentální teorii mikrosvěta zahrnující všechny síly včetně gravitace. V tomto oboru dosáhl v mimořádně konkurenčním prostředí nejlepších amerických univerzit výsledků, které ho řadí mezi absolutní světovou špičku v oboru teorie strun a kvantové gravitace, o čemž svědčí mimo jiné i jeho současná pozice ředitele Centra teoretické fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Se jménem Petra Hořavy jsou spojeny dva dnes již obecně používané pojmy: Teorie Hořavy a Wittena (Horava-Witten Theory) a Gravitace Hořavy a Lischitze (Horava-Lifschitz Gravity). Dvě práce s Edwardem Wittenem v polovině 90. let zásadním způsobem ovlivnily další rozvoj teorie strun a každá z nich má více než 2 000 citací.“ – prof. Jiří Chýla, garant pro obor fyzika

Chemie – prof. RNDr. Josef Paldus, DrSc., dr. h. c., FRSC (1935)

„K hlavním objevům prof. Palduse patří formulace matematické stability zásadní metody kvantové chemie, metody Hartreeho a Focka jakož i formulace fundamentálních algebraických přístupů k řešení mnohalektronového problému s využitím unitární a symetrické grupy. Do stejné kategorie nepochybně patří i zavedení diagramatických metod a metod teorie pole do kvantové chemie. Vyvrcholením vědecké kariéry prof. Palduse jsou však bezesporu jeho aktivity spojené s metodou spřažených klastrů, kterou zavedl a k širokému užití dovedl spolu s Jiřím Čížkem. Zásadní přínos prof. Palduse spočívá ve formulování matematického aparátu metody spřažených klastrů, bez něhož by tato metoda nedostala tak široké aplikace v posledních letech. Metoda spřažených klastrů může být klasifikována jako metoda 21. století, která otevřela dveře netušeným aplikacím výpočetních metod teoretické chemie. Zavedeni této metody do výpočetní chemie patří jistě mezi nejvýznamnější vědecké objevy a počiny 2. poloviny 20 století.“ – prof. Pavel Hobza, člen Správní rady a garant pro obor chemie

Matematika – prof. RNDr. Eduard Feireisl, DrSc. (1957)

„Profesor Eduard Feireisl patří k vynikajícím českým matematikům. V matematickém modelování jsou jevy reálného světa popisovány systémy rovnic. Není vůbec snadné sestavit matematický model tak, aby v dostatečné míře vystihoval skutečnost a zároveň umožnil přímočaré pojetí matematického řešení, které by vždy existovalo, bylo jednoznačné a navíc dovolovalo efektivní numerický výpočet. Eduard Feireisl se věnuje modelům mechaniky tekutin, které popisují chování velmi různorodých látek od plynů po sklo. Základní modely jsou známy téměř dvě století; otázky pojetí, existence a jednoznačnosti matematických řešení byly formulovány před desetiletími. Přesto, vzhledem k jejich obtížnosti, zůstávají, i přes významné výsledky v posledních letech, stále otevřeny. Eduard Feireisl patří mezi několik málo světových matematiků posouvajících v daném oboru hranice poznání. Pracuje v českém prostředí a patří přitom k absolutní světové špičce. Svědčí o tom, mimo jiné, i udělení grantu Evropské výzkumné rady (ERC) v nejnáročnější kategorii.“ – prof. Zdeněk Strakoš, garant pro obor matematika

Společenské vědy – prof. PhDr. Ivo Možný, CSc. (1932)

„Profesor Ivo Možný patří mezi vůdčí osobnosti české sociologie a je hlavní postavou její obnovy po letech devastace v období komunismu. Svou celoživotní prací zásadně ovlivnil svůj obor nejen na obecné úrovni, ale zejména svými pracemi o vývoji moderní evropské rodiny. Právě studiemi na toto téma jasně poukázal na vztah mezi stavem této instituce a vývojem společnosti jako takové. Mezi jeho nejvýznamnější příspěvky k poznání vývoje a reprodukce zejména transformujících se společností patří patři analýza a interpretace tzv. sametové revoluce z roku 1989 a pádu komunismu. Jeho zcela zásadním přínosem pro rozvoj české sociologie jako vědní disciplíny a postupného zlepšování její image ve světě je soustředěná výchova nové generace českých sociologů, kteří, stejně jako jejich učitel, brání pronikání relativismu a nejrůznějších moderních ideologií do společenských věd. Již dnes nemůže být pochyb o tom, že prof. Ivo Možný položil základy české moderní sociologie.“ – prof. Miroslav Bárta, garant pro obor společenské vědy

Neuron Impuls 2015

Medicína – RNDr. Jana Dobrovolná, Ph.D.

Zhoubné nádorové buňky vznikají v několika vývojových krocích z relativně neškodné přednádorové buňky. K tomuto buněčnému přerodu přispívají genetické změny způsobené tvorbou RNA:DNA hybridů, tzv. R-smyček. Jana Dobrovolná vyvinula unikátní metodu, která umožňuje R-smyčky izolovat a identifikovat proteiny, které se podílejí na jejich metabolismu. Tento výzkum může odhalit nové biomarkery přednádorových lézí a usnadnit tak jejich včasné rozpoznání.

Fyzika – Mgr. Anna Fučíková, Ph.D.

Doktorka Anna Fučíková se dlouhodobě zabývá zkoumáním polovodičových nanočástic a jejich optických vlastností. Vyvinula novou technologii růstu křemíkových nanokrystalů s velmi úzkou emisní čárou a vysokou účinností luminiscence, které překonávají dosud známé nanomateriály. V rámci tohoto projektu bude zkoumat fyzikální vlastnosti polovodičových nanomateriálů na úrovni jednotlivých nanokrystalů, zejména pomocí unikátní kombinace optické mikro-spektroskopie a mikroskopie atomárních sil. Výsledky tohoto bádání a dalšího rozvoje technologie by měly nalézt uplatnění jako luminofory pro LED a solární články či jako fluorescenční značky v biologii a jinde.

Chemie – doc. Mgr. Richard Štefl, Ph.D.

Lidský genom obsahuje obrovského množství nekódujících genů, které představují dosud chybějící článek pro pochopení mnohých buněčných mechanismů a nemocí. A právě tato „temná hmota genomu“ je předmětem projektu Richarda Štefla. Ten si klade za cíl objasnit strukturní podstatu chemické komunikace mezi genomem a RNA polymerázou při přepisu nekódujících genů. Tento projekt zodpoví dlouholetou otázku, jak spolu komunikuje chromatin a RNA polymeráza II a jak tyto interakce regulují genovou expresi nekódujících RNA, které jsou klíčové pro mnohé genetické poruchy a lidská onemocnění. O aktuálnosti výzkumu laboratoře Richarda Štefla svědčí fakt, že letos získal prestižní grant od Evropské vědecké rady (ERC Consolidator Grant)”

Matematika – v oboru matematika byly uděleny dva Neuron Impulsy

RNDr. Vít Jelínek, Ph.D.

Vít Jelínek se zabývá výzkumem propojujícím kombinatoriku, teoretickou informatiku a diskrétní geometrii. Studuje mimo jiné otázky týkající se "průměrných" vlastností náhodně generovaných kombinatorických objektů, jako jsou matice nebo množinové systémy. Výsledky jeho práce mohou najít aplikace například při návrhu efektivních algoritmů a datových struktur.

RNDr. Jan Vybíral, Ph.D.

Celkový objem dat, který je v současnosti nutné zpracovávat, roste exponenciálně nebo i rychleji. Informační hodnota těchto dat nicméně tak rychle neroste. Nacházet odpovědi v tomto množství dat je tedy čím dál tím těžší. Cílem projektu Jana Vybírala je teoretická analýza i praktická aplikace metod komprimovaného snímání. Tento interdisciplinární obor kombinuje výsledky funkcionální analýzy, statistiky a numeriky pro efektivní zpracování vysocedimenzionálních dat. V praktické části projektu se Jan Vybíral zaměří na data z oboru fyziky pevných látek a bioinformatiky.

Společenské vědy – Mgr. Tomáš Cvrček, Ph.D.

Studium hospodářských dějin se v dnešním světě stále intenzivněji spoléhá na využití historických statistických údajů. Cílem projektu doktora Tomáše Cvrčka je vytvoření veřejné komplexní databáze Central European Historical Microdata Center (CEHMC), která shromáždí, zpracuje a zpřístupní taková data pro oblast střední a východní Evropy mezinárodním badatelům i široké veřejnosti. Výsledkem bude široka paleta údajů o nejrůznějších ukazatelích dlouhodobého vývoje na území někdejší Habsburské monarchie, včetně mezd, rozvoje školní docházky, demografického vývoje, vzestupu nových technologii či rozvoje kapitálového trhu.