Nová studie potvrdila, že protesty hnutí Black Lives Matter měly reálný dopad. Zachránily stovky životů

Hnutí Black Lives Matter získalo ve Spojených státech celonárodní význam v roce 2014 – poté, co policista Darren Wilson za dodnes nevyjasněných okolností dvanáctkrát vystřelil na teprve 18letého Afroameričana Michaela Browna. Wilson mladíka zasáhl celkem šestkrát a Brown na následky zranění zemřel. Po tomto incidentu se protesty spojené s BLM masově rozšířily a během dalších let zasáhly stovky amerických měst, přičemž o nich bylo nejvíc slyšet v květnu 2020 po smrti George Floyda.

Doteď nebylo zcela jisté, jestli mají tyto nepokoje a demonstrace vůbec nějaký reálný dopad. O policejních vraždách totiž v USA slyšíme stále a příběhy jsou si mnohdy podobné. Vědci ale už nashromáždili dostatek dat, aby na tuto otázku odpověděli. Své závěry teď uveřejnili v rozsáhlé odborné studii.

Tři stovky ušetřených životů

„Výsledky hovoří velmi jednoznačně,“ prohlásil o studii známý sociolog Aldon Morris. „Shromážděná data jasně ukazují, že tam, kde hnutí Black Lives Matter pořádalo protesty často, významně ubylo policejních vražd.“

Tento úbytek autoři studie vyčíslili na 15–20 procent. Dá se tak odhadnout, že hnutí mezi lety 2014 a 2019 zachránilo svou činností zhruba 300 lidských životů.

Policisté jsou pod větší kontrolou

Dále vědci zjistili, že policejní oddělení v oblastech s častějšími protesty reagovala na nepokoje například tím, že své policisty vybavila osobními kamerami. Přibyl tak kontrolní prvek, který v případě sporných policejních vražd, jako byla i ta Brownova, chyběl.

Krom toho v těchto oblastech přibylo hlídek, zlepšilo se financování policejních oddělení a v neposlední řadě se také zvýšil tlak na přijímání většího množství policistů afroamerického původu. Všechny tyto faktory mohly ve výsledku přispět k tomu, že policisté omezili použití smrtících prostředků a zachránilo se tak mnoho životů.