Archanděl: Pomsta z nebes útočí na islamisty!

Hlavní bojovou sílu většiny dnešních leteckých sil tvoří nadzvukové proudové letouny. K útokům na pozemní cíle se používají i speciální podzvukové bitevní stroje, jakou jsou například A-10 nebo Su-25. Kvůli nákladům na provoz dokonce někteří výrobci nabízejí bojová a útočná letadla odvozená od původně cvičných strojů, ať už je to například A-29 Super Tucano či Aero L-159 Alca. Existují i ozbrojené verze dopravních či transportních strojů, které slouží třeba jako hlídkovací či protiponorkové. Nicméně přestavět zemědělský práškovací letoun na bitevník, to se jen tak nevidí.

A přesně to už nějaký ten pátek dělá americká společnost Iomax. Na nedávném pařížském aerosalonu vystavovala svůj nejnovější bojový výtvor se zemědělskými kořeny pojmenovaný Iomax Archangel Block 3. Jak už název napovídá, jde o další verzi bojového archangela. A už našla i prvního kupce, je jím vojenské letectvo Spojených arabských emirátů. Objednávka zní na 24 kusů a nové stroje nahradí už starší letouny typu Archangel Block1/2 BPA. Právě ty s úspěchem letectvo emirátů využívalo k útokům na islámské extrémisty tzv. Islámského státu. Nové archangely na ně navážou, přičemž část starších strojů Block Block1/2 BPA dostalo darem letectvo Jordánska.

Letadlo pro "asymetrické konflikty"

A rozhodně nemusí jít o poslední zakázku pro amerického výrobce. Stále početnější asymetrické válečné konflikty vyvolávají zájem o lehká a ekonomická bojová letadla, která vedle bojových operací můžou stejně dobře posloužit i v roli protiteroristických a protidrogových strojů nebo se hodí pro ochranu hranic a hlídkování. V porovnání s nadzvukovými letouny v případě malých turbovrtulových strojů činí náklady na provoz pouhý zlomek. Například letová hodina u typu F-16 překračuje částku 20 tisíc dolarů, u Archangelu Block 3 je to méně než jeden tisíc dolarů. A to nemluvíme o pořizovacích nákladech.

Relativně nízká cena u bojového archangelu je dána jeho původem i koncepcí. Jak již bylo řečeno, vychází ze zemědělského práškovacího letadla. První archangel vznikl na základě velmi rozšířeného práškaře Air Tractor AT-805, pro nejnovější Block 3 vzali u Iomaxu za základ typ Thrush S2R-T660. Je zajímavé, že oba zemědělské stroje mají své kořeny už v 50. letech, kdy vznikly první prototypy takto koncipovaných práškovacích letounů pod taktovkou Lelanda Snowa, zakladatele společnosti Air Tractor.

Bitevní letadélko Káně

I když archangel vychází ze zemědělského letounu, jde o čistě vojenský stroj, nikoliv jen o nějakou improvizaci. Má dvoučlennou posádku, vpředu sedí pilot, vzadu pilot/zbraňový operátor. Oba mají k dispozici špičkovou avioniku s digitálními zobrazovacími displeji a autopilotem. Na přání může letoun dostat i vystřelovací sedadla. Veškerá elektronika, vybavení a osvětlení letounu jsou uzpůsobeny i pro noční operace, piloti tak můžou bez omezení využívat noktovizory. Na exponovaná místa lze instalovat přídavné pancéřové pláty, ochrana proti průstřelům nechybí ani palivovým nádržím či motoru. Ten je typu Pratt & Whitney PT6A-67F o výkonu 1250 kW a dokáže 6710 kg těžký stroj rozpohybovat až na rychlost 390 km/h. Možná se to zdá málo, ale musíme si uvědomit, že je to o zhruba 100 km/h více než v případě bitevních vrtulníků, jež disponují nižší palebnou silou.

Archangel má šest závěsníků pod oběma polovinami křídla a jeden pod trupem. Na nich může nést nejrůznější kombinaci řízených a neřízených střel, bomb a raket či pouzder s hlavňovou výzbrojí. Jde například o rotační kulomety GAU-19B, laserem naváděné bomby GBU-12, GBU-58 či protizemní řízené střely AGM-114 Hellfire. K navádění výzbroje archangel zpravidla používá speciální pouzdro se senzorickou otočnou hlavou na podtrupovém závěsníku.

DP