Americká armáda testuje tank se "silovým polem"!

Tak trochu s křížkem po funuse zahájila americká armáda testování systému aktivní ochrany jménem Trophy. Ten pomocí senzorů a samonaváděných zbraní sestřeluje přilétající protitankové střely a kolem vozidla tak vytváří analog štítu. Děje se tak ovšem víc jak dekádu po zahájení vývoje Trophy a jeho přijetí jinými ozbrojenými složkami mimo Spojené státy. Pozdě, ale přece, nyní Trophy vyzkouší mimo jiné tanky Abrams.

Jako silové pole

Systém Trophy zaměřuje přilétající protitankové střely pomocí množiny senzorů rozmístěných kolem vozidla a reaguje na ně odpálením kinetické reakce – v tomto případě výstřelem samostatně zaměřované brokovnice. Šrapnely broku pak přinutí střelu k detonaci ještě před pláštěm vozidla, čímž uchrání jak mašinu, tak i posádku. Význam aktivní obrany je tím vyšší, čím sofistikovanějšími střelami disponují dnešní povstalci, jimž čelí vyspělé armády světa při svých asymetrických konfliktech.

Vše se odvíjí od stále lepších metod, jimiž protitankové střely pronikají do nepřátelských vozidel. Takzvané kumulativní hlavice, mezi něž může patřit i kultovní RPG, už umí víc jak půl století prorazit sebelepší pancíř explozí vně vozidla a vytvořením tenkého proudu žhavého plynu zaměřeného na velmi specifickou výseč. Koncentrovaná síla roztaví pancíř a zabíjí posádku uvnitř. Moderní válčiště k tomu znamenají nutnost vyrazit do terénu spíše kolovými vozidly než nejmodernějšími – zatímco dříve plánovači mohli omezit vliv kumulativní munice na tanky pomocí reaktivního či také dynamického pancíře (viz níže), tento je pro vozidla jako HMMWV a kombinované pěchotní operace zcela nevhodný.

Proto je reaktivní ochrana, která jako silové pole zastaví projektily ještě před pancířem či karoserií vozidla, tak významná. Trophy je ve vývoji již přes dekádu a posledních několik let jej používá izraelská armáda, během konfliktu v Gaze v roce 2014 například Palestinci sami natočili video útoku střely RPG na tank Merkava. Útočící hlavice je v něm neškodně odražena pryč od projíždějícího tanku. Americké testy pro něj však budou zámořskou premiérou. K otestování Trophy se dokonce spojily do jednoho zkušebního projektu dvě konkurenční větve amerických ozbrojených sil – armáda a námořní pěchota. Trophy tak bude testován na bojovém vozidle Stryker a tanku M1A1 Abrams. Dle výsledků polních testů pak může být objednán a nakonec i nasazen pro další stroje.

Za hranice aktivní obrany

I když se to může zdát antiklimatické, systémy aktivní obrany ve skutečnosti v poli existují již skoro 40 let. Jejich prvním příkladem je právě reaktivní pancíř. Ten obvykle brání tank před protitankovými střelami velmi podobně jako Trophy – povrch vozidla je pokryt množinou (relativně) bezpečně uložených směrových náloží, které při přiblížení rakety automaticky detonují proti směru jejího letu. Hlavici tím donutí explodovat předčasně, anulujíc efekt kumulativní detonace a chráníc posádku vozidla. Nevýhodou systému je skutečnost, že druhý zásah do stejného místa tanku by již obranou pro absenci nálože prošel.

To hlavní, co odlišuje moderní aktivní obranu od reaktivního pancíře, je právě její informační založení. Systémy často spoléhají na jeden či více senzorů, popřípadě radar(y) a jsou schopné pálit do stejného směru opakovaně. Vedle Trophy ovšem existuje i celá řada jiných obdobných konceptů, někdy vycházející z podobné myšlenky, jindy naopak rozšiřujících reaktivní pancíř do nových možností. Systém NERA například vzal ideu reaktivního pancíře a vyňal z ní výbušniny, takže střely ničí jenom pláty oceli či gumy. Naopak systém Iron Curtain z dílny DARPA opětuje palbu kinetickým projektitem. Mezi další podobné projekty patří další americký Quick Kill či ruská Arena, který působí doslova jako klon Trophy.

Zajímavosti

Armata - ruský tank pro 21. století

Magii však od jejich nasazení přesto nelze čekat. Systémy nejsou samozřejmě jakkoliv optimalizované pro bezpečí kolemjdoucích civilistů či pěchoty, což limituje jejich nasazení právě pro operace v zástavbě. Právě pěchota je například nezbytná pro hledání nástražných výbušnin IED, dnešní podoba aktivní obrany vozidel je pro ni však nebezpečná stejně jako reaktivní pancíř. Snad pouze NERA slibuje alespoň trochu limitovat výbušniny. Otázkou také je, na jaký vývoj dojde po rozšíření aktivní obrany. Již reaktivní pancíř vyvolal odezvu v podobě změny taktiky pro palbu více střel do jednoho místa tanku, ale i technologie v podobě protitankové střely Javelin útočící na vrchní část tanku. Je pravděpodobné, že i aktivní systémy tak urychlí vývoj rušiček senzorů, levnějších ekvivalentů Javelinu či jakýchkoliv jiných vizí, jak projít štítem aktivní obrany – třeba včetně polních energetických zbraní.

Rusko například již představilo raketu RPG-30, která nestřílí jednu, ale dvě po sobě následující protitankové střely s nadějí, že systémy jako Trophy se zaměří jen na první z nich. Závody v tom, kdo má lepší meč a štít, tak pokračují svým dalším kolem.

Ladislav Loukota