Americká armáda tajně vyrábí umělý mozek. K čemu?

LIdský mozek ve 3D - Obrázek 1

Americká armáda chce čip překládající mozkovou aktivitu do jedniček a nul

Jak dlouho do prvního umělého mozku? Revoluce v komunikaci s počítači, a možná ještě víc – to a ještě víc slibuje nový projekt americké armády. Snaží se totiž vyvinout čip implantovaný do lidského mozku, který by byl sto přeložit mozkovou aktivitu do počítačového kódu. Jednak by tak lidem umožnil přímo komunikovat s počítači, a jednak by mohl stát i na počátku přenášení mozkových vzorců do digitálního světa. Za celou snahou nestojí nikdo jiný než instituce DARPA, které vděčíme mimo jiné i za vznik internetu.

Plnohodnotná informační dálnice

Oficiálně je snahou DARPA vyvinout nový způsob ovládání strojů. Jak instituce sama tvrdí, dnešní způsob komunikace s počítači je zhruba totéž, jako kdyby "si spolu dva superpočítače povídaly skrze prastarý modem". Ačkoliv lidský mozek i moderní počítače dosahují vysoké rychlosti, mohou komunikovat jenom tak rychle, jak rychle umějí lidé ťukat do klávesnice. Přímé spojení by mohlo urychlit průmyslové aplikace, ale i vést k návratu zraku u slepých lidí. A samozřejmě by došlo i na využití ve vojenství...

Aby dosáhla svého záměru, DARPA založila program Neural Engineering System Design (NESD), který má propojit již existující výzkumy na poli neurovědy a informační technologie. Pokud vědce zaujme a položí základy budoucím postupům, dá se předpokládat, že stejně jako u svých robotických programů časem DARPA vypíše soutěže pro nejrůznější soukromé či univerzitní týmy, které skrze vzájemnou kompetici či naopak sdílení dat v průběhu let přijdou s praktickými aplikacemi.

Již dnes existuje například emulace nervového systému hmyzu v digitální podobě, která se po překopírování (či spíše streamování) do robotího těla chová podobně jako hmyz reálný. Taktéž pilně běží výzkumy zabývající se optogenetikou, které jsou schopné u geneticky modifikovaných organismů přenášet informace do mozku skrze laserové signály. Co však DARPA poptává, je o několik úrovní za dnešními kapacitami – už jen protože lidský mozek mezi neurony komunikuje mnohem rychleji, než jaký kvalt mezi spoji zvládají křemíkové počítače. Budoucí kvantové a/nebo CNT počítače však již mají dosahovat rychlostí blížících se či srovnatelných s naším nejchytřejším orgánem.

Budeme žít v počítačích?

Nejedná se o jedinou iniciativu, která poptává digitalizaci lidského vědomí. Jenom v uplynulých týdnech se Tongcang Li a Zhang-qi Yin, dvojice čínských vědců z University of Science and Technology of China, pochlubila svým záměrem teleportovat paměť živého organismu pomocí zákonitostí kvantové fyziky. Podobného ražení je i lednový projekt neurovědce Rajeshe Rao a mozkového chirurga Jeffa Ojermanna z University of Washington v čtení mozkové aktivity v čase blížícího se tomu reálnému. Dvojice byla pomocí komplexních algoritmů a mozkových implantátů schopná v rekordním čase zjistit, jestli se jejich pacienti dívají na obrázky domů nebo aut – jinými slovy, naše porozumění chování mozku se stále zdokonaluje.

Ačkoliv jsou nynější aktivity povětšinou spíše praktického ražení, zvláště ta v případě americké armády, nelze jejich v pozadích nestopovat teorie transhumanistů a singularistů. Tato sorta futurologů, mezi něž patří i vizionář Ray Kurzweil, obecně tvrdí, že právě přenesení lidského vědomí je budoucností evoluce lidstva. V digitálních světech k nerozeznání od skutečnosti by lidí mohli na způsob filmu Počátek subjektivně trávit více času, ale i levněji vycestovat do vesmíru. Bylo by totiž snazší vyslat k cizí hvězdě malou sondu s vědomím astronautů, kteří by dle potřeby převzali robotická těla, než tam poslat koráb s našimi křehkými těly.

Transhumanistické názory mají samozřejmě celou řadu oponentů. Jsou tací, kteří se děsí vytváření více kopií vědomí jednotlivce – pokud si totiž vytvoříte do počítače kopii sebe sama, nejste to vy sám. Podle transhumanistů naopak musí existovat možnost postupného přesunutí vědomí, nikoliv jen jeho zkopírování. A existují i odborné názory, podle nichž je přímé spojení člověka se strojem, potažmo nahrávání našeho vědomí do počítače, zhola nerealizovatelné. Dle některých hypotéz totiž neurony na kvantové úrovni souvisejí s fyzickým tělem a vědomí tak přesunout nepůjde. Veškerý výzkum tohoto ražení je ovšem stále v plenkách, pravdu tak stále může mít kterákoliv strana sporu. Je však solidní šance, že rozetnutí se mnozí z nás ještě dočkají – podle hypotéz transhumanistů totiž lidstvo na digitální nesmrtelnost dosáhne ještě v tomto půlstoletí.

Ladislav Loukota