Americká armáda chce vymyslet tvory pro kolonizaci Marsu!

Sny o vytvoření nového sídliště pro lidstvo jsou staré více než půlstoletí – za tu dobu však se vstříc tomuto cíli neposunuly ani o pomyslný milimetr. Dosavadní vize na překování marťanské atmosféry v prostředí podobné Zemi mnohdy spoléhají na velmi romantické vize o transportu komet nebo vytvoření skleníkových plynů bez pomoci robotiky nebo bioinženýrství.

Odhadovaná cena prvotních nákladů na stoletý projekt přeměny Marsu proto ostatně činí 3 bilióny dolarů. Americká organizace DARPA si však myslí, že cenu by mohly srazit mikroorganismy geneticky upravené pro marťanské podmínky – a pracuje prý na nástrojích, které umožní jejich vznik.

Rudá, nikoliv modrá planeta

Vytvořit z Marsu planetu vhodnou pro lidský život by záviselo na třech vzájemně propojených oblastech: bylo by třeba vystavět a udržet atmosféru, zahřát povrch planety a udržet přitom ochrannou slupku před únikem do vesmírného prostoru. Zatímco první dva požadavky by při dostatečném financování mělo jít realizovat relativně rychle, třetí požadavek bude skutečným oříškem.

Pro zateplení atmosféry by především bylo potřeba vypustit do atmosféry skleníkové plyny. Spolu s tím by mělo dojít i na rozpouštění polárních čepiček a zvyšování atmosférického tlaku. Největší podíl práce však může být realizován v prvním století teraformace – další staletí pak bude postupně trvat, než lavina změn dozná plného efektu. Některé z vlastností však teraformeři jen tak neobejdou – mezi ně patří například o třetinu nižší gravitace na povrchu Marsu vůči Zemi. Perspektivou sci-fi si sice lze představit cestičky kolem, avšak nic, co by bylo na dosah naší úrovně technologie. Prozatím je proto třeba se s smířit s tím, že na dnešní technologické úrovni by lidmi vytvořená marťanská atmosféra měla omezenou životnost a bylo by třeba ji časem obnovovat.

Existující překážky teraformace ovšem neznamenají, že nelze učinit žádné kroky vstříc přeměně Rudé planety na modrou. Americká vojenská výzkumná organizace Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA) například vkládá naději v geneticky upravené organismy.

Kolonisté bez skafandru

"Poprvé v historii máme nástroje, které umožňují nejen transformovat nehostinné oblasti tady na Zemi, ale i letět do vesmíru nikoliv na návštěvu, nýbrž kvůli kolonizaci," nechala se nedávno v prohlášení na DARPA hostované biotechnologické konferenci slyšet Alicia Jacksonová, zástupkyně ředitele biologické divize instituce. Řeč je samozřejmě o úpravě jednoduchých organismů tak, aby odvedly většinu práce za lidi.

Investice DARPA do genového inženýrství nejsou žádným tajemstvím. Podle závěrů výzkumu spadajícího pod Jacksonovou musí organizace nejprve najít optimální organismy vhodné pro úpravu, a k tomu je třeba vyvinout rychlejší analytické nástroje. Právě to je nynější zájem DARPA, která se ve snaze zjednodušit genové inženýrství spojila s několika soukromými subjekty s cílem vytvořit program DTA GView, čili jakýsi Google Maps pro sledování genů. "Na Zemi existuje mezi 30 miliony a 30 miliardami organismů. Momentálně v biotechnologii pracujeme pouze se dvěma z nich," řekla Jacksonová, jmenujíc bakterii e.coli a pšenici.

Když umí čistit ropu, proč ne Mars?

Primární cíl biotechnologických nástrojů DARPA je využití specificky zinženýrovaných extremofilních organismů například pro čištění následků úniků ropy či jiných lidmi vyvolaných katastrof. V principu by ale technologie umožnila i vznik organismů určených pro teraformaci Marsu. Mezi možné vybrané organismy by podle červnové studie University of Arkansas mohly patřit i metanogeny, organismy produkující silný skleníkový plyn metan.

Úprava bakterií nebo přímo řas do verzí, které by ustály nehostinné podmínky na dnešním Marsu a svými pochody zesílily atmosféru a v konečném důsledku i povrchovou teplotu a tlak, by mohla být relativně levnou, ač časově velmi náročnou metodou teraformace. I pokud bychom ale do půlstoletí Mars osídlili organismy určenými pro vystavění atmosféry, bude trvat nejméně dalších tisíc let, než jejich kolonizace dozná efektu.

Na druhou stranu, někde začít musíme...

Ladislav Loukota