19. října 2017 14:43

Alkohol ohrožuje nás i naši budoucnost. A zásadně

Podle statistiky zpracované Českým statistickým úřadem množství alkoholu dlouhodobě stoupá, ale mění se jeho struktura. V posledních letech je víno na vzestupu a společně s ním i kultura pití. To, co nás řadí k zemím s vysokou spotřebou alkoholu, je nízký počet abstinentů.

10 let trvající studie

„Chlast, slast,“ poznamenal stařík a na jedno polknutí pozřel panáka, aby ho vzápětí zapil pivem. Obecně se ví, že alkohol likviduje mozkové buňky. Alkoholoví požitkáři rádi tvrdí, že likviduje jen ty nejpomalejší, takže jim vlastně zůstanou jen ty rychlé… ale logika věci praví, že není důležité, jak jsou rychlé, ale že ubývají. Po desetiletém sledování adolescentů, o nichž se nedalo říct, že jsou závislí alkoholici, ale přesto konzumovali alkohol častěji, než je zdrávo, došli vědci k zajímavému závěru. Porovnali jejich mozky se stejně starými lidmi a pravda o mozku a alkoholu se ukázala v celé své nahotě.

Více alkoholu znamená méně mozku

"Ti, kdož pili alkohol málo nebo vůbec, měli v některých oblastech mozku více mozkové hmoty. Toto zjištění je zvláště závažné pro českou populaci. Csémy a Nešpor (2013) odhadli počet dospívajících, u nichž lze předpokládat postižení mozku v důsledku pití alkoholu, na téměř 23 %. Kromě toho mělo 40 % dospívajících ve věku 15 až 16 let první zkušenost s alkoholem už před 12. rokem věku, což zranitelnost jejich mozku podstatně zvyšuje, píše se v časopise Vesmír s odvoláním na studii publikovanou v časopise Addiction. Méně mozkové hmoty rozhodně neznamená žádné zvýhodnění.

Podle statistiky zpracované Českým statistickým úřadem množství alkoholu dlouhodobě stoupá, ale mění se jeho struktura. Zatímco v roce 1978 se z celkového množství alkoholu průměrně vypilo 84,4 litrů alkoholu na osobu a z toho bylo 1,8 litrů 40% lihovin a 6,4 litrů vína, tak v roce 2012 to bylo 175,2 litrů alkoholu, v němž bylo 6,7 litrů tvrdého destilátu a 19,8 l vína. V posledních letech je víno na vzestupu a společně s ním i kultura pití. To, co nás řadí k zemím s vysokou spotřebou alkoholu, je nízký počet abstinentů.

Dlouhodobé statistiky a z nich vyplývající trendy ukazují, že se alkoholu rozhodně nezříkáme, ale zdá se, že pijeme zodpovědněji. To je dobrá zpráva. Tou špatnou je, že pijeme od poměrně mladého věku a politická reprezentace se do boje proti pití mladistvých nepouští. A pokud pití poškozuje mozek, tak jeho poškození v mladém věku rozhodně není pro společnost dobrou zprávou.

Text: Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora