5 návyků, které jsou podobně smrtící jako kouření. Možná je děláte i vy

O škodlivosti kouření není pochyb. Tahle nesmírně návyková činnost prokazatelně způsobuje poškození téměř všech orgánů v lidském těle a je přímo zodpovědná za řadu vážných nemocí. Jenom ve Spojených státech amerických zemře kvůli obtížím spojeným s tabákem každý rok více než 480 tisíc osob. Odborné řady odhadují, že 1 ku 2 kuřákům zemře na nějaké onemocnění související s kouřením. Právě ve Spojených státech způsobuje tento zlozvyk více úmrtí než konzumace alkoholu, střelné zbraně, HIV, užívání nezákonných drog či dopravní nehody. Situace se však začíná lepšit a lidé si smrtící škodlivost tabáku konečně uvědomují. Kromě tabáku ovšem dnešní moderní způsob života sužují i další rizikové návyky, které jsou mnohdy škodlivější než samotné kouření.

Osamělost

Strmý růst sociálních médií stojí za rapidním úbytkem osobního kontaktu s přáteli a příbuznými. Lidé si zkrátka raději zatelefonují, umístí fotografii dorůstajícího dítěte na Instagram nebo si namísto posezení v kavárně chatují přes sociální síť. A proč také ne: je to varianta pohodlnější, rychlejší a koneckonců i levnější. Stále více lidí také žije daleko od svých příbuzných a užívá si svobodného života a takřka neomezených možností. A v neposlední řadě nemálo párů úspěšně oddaluje svatbu a početí potomků, čímž ona sociální osamělost nabývá na síle. Vědci ovšem považují obdobné chování za velmi nezdravé. Julianne Holt-Lunstad, profesorka psychologie na Brigham Young University, dokonce prostřednictvím metaanalýzy nedávno potvrdila, že taková osamělost působí na zdraví člověka jako ekvivalent kouření 15 cigaret denně. Kvalita a kvantita společenských vztahů mezi jednotlivci byla tedy vědecky spojena nejen s duševním (ne)zdravím, ale také s morbiditou a úmrtností.

Dlouhodobé sezení

Ani studie z roku 2014 nepotěší většinu z nás. Výsledky totiž prokázaly, že dlouhodobé vysedávání zvyšuje riziko vzniku řady různých typů rakoviny. Samotná fyzická nečinnost ovšem prokazatelně souvisí také s diabetem, obezitou a kardiovaskulárním onemocněním. Nedávná metaanalýza byla provedena odborníky z německé University of Regensburg, kteří porovnali 43 předchozích studií včetně více než 4 milionů jedinců a téměř 70 tisíc případů rakoviny. Podle statistik se sedavý způsob života významně podílí na výskytu rakoviny tlustého střeva, plic a karcinomu endometria (zhoubný nádor vnitřní výstelky dělohy). Účinek dlouhodobého lenošení se nicméně zdál nezávislý na předchozí nebo následné fyzické aktivitě. Takové vysedávání za počítačem nebo televizí je tedy škodlivé i pro ty, kteří jsou jinak fyzicky aktivní. Vůbec nejhorší je ale polehávání u zmíněné televize, neboť během sledování oblíbených pořadů lidé často spojují s pitím sladkých nápojů a konzumací nezdravých jídel. Omezit čas strávený sezením tedy může hrát důležitou roli nejen na celkové kondici a vitalitě, ale také při prevenci rakoviny.

Nedostatek spánku

Nedílnou součástí lidského života je spánek. Profesor Valery Gafarov ze Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2015 uvedl, že nedostatečný spánek zvyšuje riziko mrtvice a srdečního záchvatu v podobné míře jako kouření cigaret. „Špatný spánek by měl být považován za změnitelný rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění spolu s kouřením, nedostatkem cvičení a špatnou stravou,“ vysvětlil Gafarov. Za kvalitní délku spánku považuje sedm až osm hodin, přičemž lidem, kteří mají se spánkem dlouhodobé obtíže, doporučuje návštěvu lékaře. Kratší doba spánku u člověka prokazatelně způsobuje až čtyřikrát častější postižení mrtvicí a dvojnásobné riziko srdeční příhody. Délku a kvalitu spánku tedy není radno podceňovat.

Špatná životospráva

Během posledních let se výzkumníkům podařilo nashromáždit dostatek důkazů o tom, že sladké nebo zpracované potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků mohou pravidelné strávníky vystavit potenciálně smrtelným onemocněním podobě jako kuřáky. Míra rizika je někdy dokonce mnohem větší než u pravidelných kuřáků, ale také konzumentů alkoholu, nechráněného pohlavního styku a drog. Svět podle vědců čelí výživové krizi, která hrozí přibližně 3 miliardám lidí ze 193 zemí světa. Podle všeho bude tato populace během příštích 20 let čelit různým formám podvýživy. Na neblahém vývoji se podílí obrovský růst populace a klimatické změny způsobující stres. Lidnatou Afriku a Asii pak sužuje rychle rostoucí urbanizace, která již dávno negativně ovlivňuje dostupnost potravin a kvalitu výživy. Odborníci zároveň upozorňují, že mimo dostatku kalorií by se mělo lidstvo zaměřit na samotnou kvalitu stravy. Kromě podvýživy totiž mnohé jedince trápí nadváha. Jinými slovy: zatímco někteří bez nadsázky živoří, jiní se přejídají nekvalitními a nezdravými potravinami.

Opalování v soláriu

Ačkoliv se opalování v soláriu tváří jako kontrolovaná obdoba pravidelného opalování na slunci, obě varianty jsou potenciálně nebezpečnější než kouření.

Solární opalování totiž prokazatelně vede k většímu množství případů rakoviny kůže než k rakovině plic v případě kuřáků. Velká studie z roku 2014 prokázala, že taková forma opalování každoročně způsobuje jenom v Evropě více než 3400 případů rakoviny kůže, přičemž ve Spojených státech se počet pohybuje kolem 170 tisíců. Nejvyššímu riziku jsou přitom vystaveni mladí lidé, kteří do solárií chodí nejčastěji a pravidelně.

Text: Petr Smejkal