3D tisknuté budovy začínají růst jako houby po dešti!

Za několik poslední let si 3D tiskárny získaly pověst technického zázraku, jehož plodů si však prozatím užívají především techničtí nadšenci. 3D tisk totiž v praxi zatím není nikterak trivální hobby, vyžaduje trpělivost, finance i zručnost. Prorokovaný příchod personalizovaných produktů vyráběných 3D tiskárnami se tak prozatím odkládá. Stále častěji se však objevují příklady velkoplošného 3D tisku v oblasti, která byla doposud přehlížená - ve stavebnictví.

Most, který roste sám

Jedna z prvních vlaštovek vznikne v roce 2017 v Amsterdamu, kde výzkumná startupová společnosti MX3D buduje pěší ocelový most právě pomocí 3D tisku. Šestice samohybných robotických ramen zde postupně vyrazí vstříc oběma směry a setkají se uprostřed konstrukce. Krásou celého projektu je především autonomnost - dle teorie celá konstrukce na místě vznikne bez přímého zásahu člověka, popřípadě maximálně s techniky starajícími se o roboty.

“Symbolika mostu je krásnou metaforou propojení budoucích technologií a starého města. Spojujeme to nejlepší z obou světů,” říká ke konstrukci mostu, který přehradí jeden z městských plavebních kanálů, designér Joris Laarman. Vzdor snahám MX3D však rozhodně nejsou jedinou společností, která hodlá pomocí 3D tisku změnit vzhled toho, jak budujeme příbytky.

Do stejného ranku totiž patří i další dvojice zpráv z Dubaje a Číny. V té první se mluví o využití desetimetrové 3D tiskárny pro stavbu "Muzea budoucnosti", stavby kompletně vytisknuté 3D tiskárnami včetně dekorací interiéru a nábytku. Na její stavbu má dojít rovněž v roce 2017. Celý projekt je vyvíjen ve spolupráci s čínskou společností WinSun specializující se na 3D tisk - a není divu, právě Čína si totiž rovněž připsala v tomto oboru významné prvenství.

Lépe, levněji, rychleji... kýčovitěji?

V domácí Číně uspěl WinSun v konstrukci budov 3D tiskem hned několikrát. Jednou pomocí metody postavil deset domků během pouhých 24 hodin, podruhé vystavěl celou pětipatrovou budovu. Oproti MX3D však WinSun ještě tiskne komponenty budov mimo staveniště a celá metoda jejich skládání tak stále spoléhá na lidské dělníky. To se ale do budoucna může rychle změnit.

Stavebnictví není zrovna odvětvím, které si asociujeme s technologickými výstřelky - poslední větší změna přišla už v první polovině 20. století s železobetonovými montovanými konstrukcemi, které vznikaly centralizovaně a byly sestavovány teprve na stavbách. Na jednu stranu tento proces, který ostatně s obměnou s 3D tiskárnami namísto betonárek využívá i WinSun, přinesl značné úspory. Nebylo totiž nutné připravovat betonovou směs přímo na stavbě - na stranu druhou z ní vzešly i takové architektonické ošklivosti jako paneláky.

Bude proto jen zajímavé sledovat, jak změní paradigma architektury i příchod aplikovaného 3D tisku. Slibovaná uživatelská kustomizace staveb - možnost postavit doslova cokoliv si architekt umane - totiž může mít i esteticky negativní vliv. Jednoduše řečeno, každý bude sto si vytisknout libovolný kýč. Na druhou stranu je spolehlivost, časem nižší cena a především rychlost operací 3D tiskáren argumentem, s nímž lze dle tržních pravidel jen těžko polemizovat.

Ladislav Loukota