Unikátní nález 1 000 let starého vejce vyvolal nadšení. V laboratoři ale vědci zažili dramatickou chvilku

Možná vám nález slepičího vejce nepřijde jako žádná veliká vzácnost, pro izraelské výzkumníky se ale jedná o událost, která se povede jen jednou za život. „Byli jsme nadšení,“ vysvětlila archeoložka Izraelského památkového úřadu (IAA) Alla Nagorsky. „Občas nacházíme skořápky, ale celé vejce? To je zcela mimořádné.“

Vejce prasklo

Okolnosti, za kterých se vejci povedlo přežít po celé tisíciletí, aniž by bylo jakkoli poškozeno, jsou sice trošku nechutné, ale o to zajímavější: Uchovalo se totiž v prastaré žumpě v industriální zóně stařičkého izraelského města Javne, které leží asi třicet kilometrů jižně od Tel Avivu.

In pictures: Israel Antiquities Authority unveils intact 1,000-year-old chicken egg dug up in recent excavations in the central town of Yavne pic.twitter.com/rdEOmlwXN6

— TRT World (@trtworld) June 9, 2021

Lidské výkaly vejce dokonale zakonzervovaly, vytvořily kolem něj ochranný obal a nepustily k němu kyslík. V anaerobním prostředí se vejce bez poškození zachovalo a nepodlehlo rozkladu.

Vědci se ale bohužel z jeho dokonalého stavu neradovali dlouho. Přes veškerou opatrnost a péči vajíčko při zkoumání v laboratoři omylem napraskli, a ačkoli se Ilanu Naorovi z tamní laboratoře pro uchovávání organických materiálů povedlo prasklinu zacelit, část tekutého obsahu z vejce stačila vytéct. Ve skořápce naštěstí přesto zůstal skoro celý žloutek a izraelští vědci tak budou moci později provést důkladnou analýzu jeho DNA.

Lidé slepice původně nejedli

Spolu s prastarým vejcem vydala žumpa také několik dětských panenek vyrobených z kostí a olejovou lampu. Právě díky ní se povedlo velmi rychle stanovit stáří všech objektů, je totiž typická pro Abbásovský chalífát. Abbásovci sice na většině Blízkého východu vládli od roku 750 až do mongolské invaze roku 1258, nad Jeruzalémem však ztratili kontrolu už v roce 1099, kdy se jej zmocnili Evropané.

Zajímavé je, že ačkoli lidstvo začalo první slepice využívat už před 6 000 lety, do jídelníčku se nám dostaly až mnohem později. „Sloužily k jiným účelům, například ke kohoutím zápasům, a lidé je považovali za nádherná zvířata. Zdobily zoologické zahrady a králové dostávali nejkrásnější slepice a kohouty darem,“ vysvětlila odbornice na historii drůbeže a archeoložka IAA Lee Perry Gal. Později se drůbež využívala také jako obětina u náboženských rituálů.