10 nejzajímavějších vědeckých novinek z roku 2016, které by vás neměly minout

Rok 2016 se do historie nezapíše jenom kvůli konstantním politickým třenicím a historickým volbám, ale i pro celou množinu pozoruhodných vědecko-technických objevů či lékařských posunů. Vybrali jsme deset takových důvodů, proč šlo vlastně o skvělý rok! Vezměme to od "nejhoršího".

10. Muskova marťanská mise

Elon Musk v září oznámil, že v průběhu 100 let chce na Mars dostat kolonii o milionu lidech. Stát se tak má mimo jiné i s pomocí nového supernosiče BFR a kosmické lodi ITS – ta by dosahovala údajné přepravní kapacity až 100 astronautů. Datum prvního letu je výhledově (a optimisticky) naplánováno na rok 2023.

9. Množina pravděpodobných mimozemských oceánů

Trpasličí planety Ceres a Pluto a saturnský měsíc Dione jsou žhavými kandidáty na existenci podpovrchových oceánů. U Ceresu je jisté, že disponoval minimálně nějakým druhem jezera v minulosti, voda pod Plutem a Dione indikovaná mimo jiné geologickými projevy na povrchu však může být tekutá dodnes. Spolu s tím pozorování Hubbleova teleskopu rovněž odhalila vodní gejzíry na Jupiterově měsíci Europa. Zdá se tak, že oceány jsou ve vesmíru běžné, jenom se namísto povrchu jako na Zemi ukrývají pod desítkami či stovkami kilometrů pod povrchem.

8. Rekordní úhyn korálových útesů vlivem rekordně teplé vody

Letošek byl co do průměrných teplot doposud nejteplejší rok od počátku měření na úsvitu meteorologie – hned v závěru za ním je přitom rok 2015. Naposledy na konci listopadu na počátku léta na jižní polokouli oceánologové oznámili rekordní poškození Velkého korálového útesu, největší v zaznamenané historii.

7. Zamítnutí vojenští roboti

Americký Sbor námořní pěchoty po sérii testů odmítl "robotické psy" společnosti Boston Dynamics, které by se mohly stát prvním ozbrojeným robotem na pozemním bojišti. Důvodem byl přílišný hluk a malá spolehlivost strojů. Naopak ve vzduchu se strojům daří – po americkém vojenském letectvu oznámili rovněž japonští plánovači, že jejich připravovanou příští generaci stíhaček budou doprovázet robotičtí wingmani.

6. Imunoonkologie testovaná po celém světě

Nová imunoterapie rakoviny plic a leukémie se dočkala dvou klinických pokusů – prvního na jaře ve Spojených státech, druhého na podzim (stále probíhajícího) v Číně. Vědci při nich odeberou buňky imunitního systému a s pomocí revolučního genového editoru CRISPR je "naučí" útočit efektivněji vůči rakovinovým buňkám. Americké testy zachránily 93 % terminálně diagnostikovaných pacientů, byly však pozastaveny po doposud nevysvětleném úmrtí tří jiných pacientů. Závěry čínských zatím známé nejsou, Peking však již oznámil tři navazující testy zkoumající efektivitu metody proti dalším formám rakoviny.

5. Mise k jiným hvězdám

S duchovní podporou Stephena Hawkinga a Freemana Dysona v dubnu vznikla iniciativa Starshot, jež by během tří dekád ráda vyvinula nanosondy poháněné k rychlostem blízkým rychlosti světla silným laserem umístěným na povrchu Země, které by byly schopné v rámci dekád od svého vypuštění dosáhnout nejbližších sousedních hvězd a jejich exoplanet. Prvním cílem by se mohla stát Proxima B u naší nejbližší sousední hvězdné soustavy.

4. Nové počítače

Jak kvantové počítače, tak i počítače využívající uhlíkových nanočástic doznaly nemalého pokroku. U těch prvních se v říjnu podařilo vytvořit desetkrát stabilnější qbity, pomoci nichž kvantové počítače provádějí své výpočty. U počítačů z uhlíkových nanotrubic se pouhé tři roky po sestavení funkčního prototypu podařilo letos dvakrát překonat soudobé výpočetní standardy. Ani jedna z technologií však prozatím není komerčně příliš k dispozici. Prozatím...

3. Přistání 1. stupně rakety Falcon 9

Ačkoliv na první přistání 1. stupně Falconu 9 došlo již 21. prosinec 2015, tento modul se musel vracet zpět na kosmodrom. To je z mnoha důvodů – od většího množství spotřebovaného paliva po bezpečnostní regulace – nepraktické, společnost SpaceX si tak slibovala více od přistávání stupňů na autonomní lodě na moři. Metoda, jež má výrazně snížit cenu letů do kosmu, po mnoha pokusech konečně uspěla letos na jaře. Od té doby přistály všechny stupně krom jednoho, nosiče SpaceX jsou však od zářijové nehody ještě před startem rakety uzemněny.

2. Objev gravitačních vln

Na 11. února potvrdili vědci projektu LIGO a souvisejících pracovišť existenci gravitačních vln – po století tak potvrzují platnost Einsteinovy všeobecné teorie relativity a otevírají zcela nové možnosti astronomie. Po viditelném světle, infračerveném záření a nejrůznějších částicích bychom totiž skrze detekování gravitačních vln mohli odhalit zase zcela nové skutečnosti o vzdálených kosmických projevech.

1. Větší vesmír

Vesmír obsahuje až desetkrát více galaxii, než jsme si doposud mysleli. V říjnu to napovědělo nové, trojrozměrné analyzování dvaceti let dat z Hubbleova teleskopu. Očekává se, že číslo může narůst po plánovaném startu Webbova kosmického teleskopu v roce 2018 – ten totiž uvidí několikanásobně lépe než jeho nynější předchůdce.

Text: Ladislav Loukota