Proč vidíme Měsíc za bílého dne? Konspirátoři mají smůlu, vše má logické vysvětlení

Milovníky konspiračních teorií pohled na Měsíc zářící na denní obloze občas vzruší a berou to jako důkaz, že nám všichni lžou a Země je placatá. Každý konspirátor má jinou představu o tom, kdo to ti „oni“ vlastně jsou, ale o tom, že se tu děje něco podivného, se ve dnech, kdy je Měsíc vidět, dost často shodnou.

Většina lidí, která se ve vzdělání dostala dál než ke knihám pro děti (kde je Měsíc přece vždycky na nebi pouze a jedině v noci), ale chápe, že vidět Měsíc přes den není neobvyklý ani nevysvětlitelný fenomén. Jde o jev s úplně banálním vědeckým vysvětlením.

Skoro každý den

Měsíc totiž ve skutečnosti tráví na denní obloze zhruba stejné množství času, jako na obloze noční. Přesněji řečeno, jediné dny, kdy ho není vidět, jsou úplněk a novoluní.

Luna pochopitelně sama nezáří. Veškeré světlo, které vnímáme, pochází ze Slunce a odráží se od jejího světlého povrchu. A to platí jak v noci, tak přes den. Na rozdíl od hvězd (které taky nikam neodcházejí, když vyjde Slunce) je ale tahle záře dost jasná na to, abychom si jí všimli i bez dalekohledů.

Během úplňku je Měsíc přímo naproti Slunci a světlo odráží celý. Země rotuje a Měsíc vychází, když Slunce zapadá, a naopak. Jenže už den nato se Měsíc „začne opožďovat“, a pokud tomu pozemské podmínky přejí, můžete ho na chvilku, ještě téměř v úplňku, vidět po východu Slunce na západním nebi. Každý další den pak vychází později a taky později zapadá.

Pohyb planety a jejího měsíce

Proč tomu tak je? Inu, právě proto, že je Země kulatá a otáčí se okolo své nakloněné osy (která je mimochodem nakloněná právě díky gravitačnímu vlivu Luny), a že obě vesmírná tělesa dělají přesně to, co vědci tvrdí, že dělají – Měsíc rotuje okolo Země v předvídatelném vzorci.

Jinými slovy to, že je Měsíc na denní obloze občas vidět, je daleko normálnější stav, než kdyby za jasného dne vidět nebyl. Měsíc mimochodem není jediným vesmírným tělesem, které za dne můžeme vidět. Pokud víte, kam se dívat a kdy, spatříte Venuši, Jupiter a Mars. A pokud použijete dalekohled, uvidíte za správných podmínek dokonce i Merkur, Saturn, Uran a Neptun.

Zdroj: Reuters, NASA, Science Focus.