Vědci přišli s novým vysvětlením, jak vznikl záhadný vesmírný objekt Oumuamua
Je záhadný vesmírný objekt Oumuamua sonda vyslaná mimozemskou civilizací? Anebo snad přízračný hvězdný maskot z kosmického prachu a extrémně křehkého zmrzlého vodíku?
Své polínko do ohně teď přiložila další skupina výzkumníků – podle nich byl Oumuamua dusíkovým ledovcem utrženým z objektu připomínajícího (bývalou) planetu Pluto.
V článku uveřejněném v odborném časopise Journal of Geophysical Research: Planets se dva výzkumníci z Arizonské státní univerzity snaží dokázat, že data získaná průletem Oumuamua sluneční soustavou odpovídají nejen teorii o zmrzlém vodíku, ale zároveň potvrzují i jejich teorii o ledovci z dusíku.
Pluto - Charon Zdroj: NASA
Takový vesmírný ledovec by mohl mít tvar nepravidelné placky o průměru fotbalového hřiště a tloušťce kolem osmi metrů. Materiál z jeho povrchu by se postupně během cesty mezihvězdným prostorem odpařoval, přičemž jak vodík, tak dusík jsou pro pozemské teleskopy neviditelné.
Teorie dusíkového ledu se mimo jiné opírá o fakt, že v této formě pokrývá dusík povrch Pluta. Pokud by se podobné „planety“ nacházely i jinde ve vesmíru, mohly by se z nich při kolizích s jinými objekty uvolňovat úlomky pevného dusíku a putovat mezihvězdným prostorem.
Doutník, nebo placka?
S tvarem objektu Oumuamua, který vědci původně považovali za kometu, ale později ho překlasifikovali na asteroid, jsou vůbec potíže. Oumuamua se ke Slunci přiřítil slušnou rychlostí 25,5 km/s, přičemž vědce zaujal fakt, že mezihvězdný skaut – právě to totiž Oumuamua znamená v havajštině – při průletu naší soustavou zrychlil na 44 km/s.
I kvůli tomu žádný dalekohled nepořídil dostatečně slušné záběry, které by odhalily tvar záhadného objektu. Pravidelný vzor pulsujícího měnícího světla z asteroidu ale naznačuje, že objekt rotoval a mohl být buďto široký a plochý jako frisbee nebo asi 400 metrů dlouhý a tenký jako doutník.
Oumuamua Zdroj: CC BY-SA 4.0 / ESO/M
V budoucnu by měla další takové dilema rozseknout nově budovaná Observatoř Very C. Rubinové v chilských Andách, která začne fungovat v roce 2022. Existující teleskopy totiž nedokážou rychle identifikovat a prozkoumat objekty typu Oumuamua, ale chystaný dalekohled je navržen tak, aby skenoval obrovské úseky oblohy, zaměřoval se na slabé a rychle se pohybující zdroje světla a důkladně je pozoroval. Bude tak možné nejen častěji objevovat podobné mezihvězdné návštěvníky, ale také o nich shromáždit mnohem více dat.