Mechanismus z Antikythéry: Vědci zřejmě odhalili tajemství 2 000 let starého počítače

Od momentu, kdy bylo v roce 1901 ve vraku římské lodi objeveno zkorodované bronzové ozubené soukolí, nedával tajemný přístroj, nazvaný podle místa nálezu mechanismus z Antikythéry, spát vědcům ani lovcům záhad. Ručně ovládaný astronomický počítač zobrazoval upořádání vesmíru, vypočítával měsíční fáze a pohyb pěti tehdy známých planet – tedy Merkuru, Venuše, Marsu, Jupitera a Saturna – a předpovídal zatmění Slunce a Měsíce. Jeho přesné fungování nicméně halila rouška tajemství.

Vědcům z Londýnské univerzity se však podařilo zrekonstruovat vzhled přístroje a nasimulovat jeho funkce. Svou studii publikovali v odborném časopise Scientific Reports a leccos vám osvětlí tohle video:

Jak přístroj fungoval?

Odpověď na tuto základní otázku komplikuje fakt, že nález tvořilo celkem 37 ozubených koleček a navíc 45 pohyblivých destiček původně zasazených do asi 30 cm vysoké bedýnky ze dřeva a bronzu. Vlastní strojek je ale zničený a odborníci při jeho obnově skládají jakési 3D puzzle.

Ozubená kola na sobě mají různé značky, na „obalu“ také badatelé našli neúplný text v řečtině, který je v podstatě návodem k použití. Zařízení využívalo diferenciální převod, jehož objev dosud odborníci kladli do 16. století. Starověkým Řekům a Římanům stačilo začít otáčet klikou na boku přístroje a celý tehdy známý vesmír opírající se o astronomii Babylóňanů, řecké astronomické teorie a matematiku Platónské akademie se dal do pohybu.

I díky počítačové tomografii se vědcům postupně podařilo u starověkého počítače rekonstruovat zadní stranu, na níž byly dva ciferníky. Podoba velkého ciferníku na přední straně a vlastní pohyb ozubených kol a jejich vzájemné postavení ale zůstávaly záhadou.

Mohli Řekové takovou věc vyrobit?

Vědci z Londýnské univerzity se domnívají, že je nejnovější rekonstrukce přibližuje ke skutečnému pochopení toho, jak mechanismus z Antikythéry zobrazoval starověké pojetí vesmíru, v němž Slunce a další planety Sluneční soustavy obíhaly kolem Země.

Otázkou nicméně zůstává, zda mohlo být takové zařízení postaveno pomocí starověkých výrobních technik. Soustředné prstence tvořící hlavní „displej“ by se totiž musely otáčet na sadě vnořených dutých osiček. Není ale jasné, jak by mohli staří Řekové bez soustruhu takové součásti vyrobit.

Badatelé se domnívají, že se loď převážející mechanismus z Antikythéry potopila v bouři někdy kolem roku 65 př. n. l. a mohlo jít o dar nebo trofej převáženou z Malé Asie do Říma.

Zdroj: Scientific Reports