Záhada krvavého deště má dvě možná vysvětlení. Jedno zahrnuje mimozemské těleso
Nevysvětlitelná tajemství s Williamem Shatnerem S1 (15) - Krvavý déšť
Meteorologické jevy bývaly v minulosti spojovány s nadpřirozenými úkazy – a několik z nich bylo spojováno s deštěm. Jihoindický stát Kérala se například těšil jedné relativně hrůzné podívané, která se opakovala v průběhu let.
Krvavý déšť se může zdát jako něco, co patří do hororů či mytologických textů, indický stát Kérala jím byl ale bičován tři měsíce téměř nepřetržitě. První červené kapky spadly 25. července roku 2001. Jednalo se o krátké, nanejvýš dvacetiminutové přeháňky omezené na malá území, někdy provázené normálním deštěm. Podivný fenomén trval do 23. září 2001.
Následky krvavého deště ve filmu Krvavá sklizeň Zdroj: Warner Bros.
V Indii pršela krev Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Pod mikroskopem ukázal rudý déšť něco nečekaného Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Bizarní déšť sužoval Indii po tři měsíce Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Déšť Zdroj: profimedia/ČTK
Padající meteorit Zdroj: iStock
Následky krvavého deště ve filmu Krvavá sklizeň Zdroj: Warner Bros.
V Indii pršela krev Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Pod mikroskopem ukázal rudý déšť něco nečekaného Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Bizarní déšť sužoval Indii po tři měsíce Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Déšť Zdroj: profimedia/ČTK
Padající meteorit Zdroj: iStock
Čtěte také: Ohnivé peklo a trosky. Na dům rodině přistál meteorit, široko daleko nikdo jiný nežije
Krvavě rudé nebe
Nebylo to však poprvé ani naposledy, kdy Indie poznala červený déšť, krůpěje rudé vody padaly na Malabárské pobřeží v letech 1818, 1896, 1957 či 2012. Děsivou událost se vědci snažili vysvětlit, dokonce nabídli dvě příčiny toho, proč se déšť zbarvil do ruda. První verze se opírá o spóry, jaké najdeme na stromech, skalách či na travnatých plochách. Výtrusy těchto spór se dostaly do atmosféry, kde se smíchaly s deštěm a spadly dolů jako červená barva.
Druhá teorie zní o něco fantastičtěji. Indičtí vědci Chandra Wickramasinghe a Godfrey Louis totiž mají za to, že původ červeného deště není pozemský. „Když jsme si červený déšť prohlédli pod mikroskopem, bylo to naprosto ohromující,“ říká Chandra Wickramasinghe v pořadu Nevysvětlitelná tajemství s Williamem Shatnerem na Prima ZOOM. „V dešti byly rozptýleny červené živé buňky, které jsou příčinou barvy deště. Tyto buňky se právě rozmnožovaly. Při přiblížení největším zvětšením se nepodobaly ničemu, co známe na Zemi.“
Podle těchto hypotéz nad Indií explodovalo vesmírné těleso. Některá z nich přitom mohou obsahovat jádro s horkou vodou a chemickými živinami, což je vše, co mikrobi potřebují k růstu. Pokud se jeden z takových meteorů rozpadl v zemské atmosféře, mohly se živé buňky z jeho povrchu dostat do mraků a obarvit dešťovou vodu do krvavě rudé.
Zdroje: Technology Review/Harvard
Video, které jste mohli minout: Nová naděje na vyřešení záhady zmizelého letadla? Experti po deseti letech zachytili signál
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
