Výročí 27. 3. 1802 – narodil se francouzský fotograf Félix-Jacques Moulin
Před 216 lety se narodil fotograf, který za své „obscénní“ umění skončil ve vězení
Fotograf – kriminálník
Félix-Jacques Moulin se narodil před 216 lety, ale dějiny fotografie jej znají jako umělce, který se zabýval převážně portrétní fotografií, fotografií architektury, krajiny a aktem. Právě onen poslední zájem ho dostal hned na začátku jeho tvorby do nemalých potíží. Vezměme to ale pěkně popořádku.
Ateliér si fotograf Moulin otevřel v roce 1849 na Faubourg-Montmartre v Paříži. Zabýval se tzv. daguerrotypií. Jednalo se o první používaný ucelený fotografický proces, který se v dnešním digitálním věku zdá nevídaně složitý. Fotograf musel řešit celou řadu komplikací a nesnází, než získal hotový snímek. Cesta k hotové daguerrotypii vedla přes tři více méně samostatné kroky. Daguerrotypisté používali jodid stříbrný jako na světlo citlivé médium. K vyvolání snímku se používaly páry rtuti. Vlastní obraz byl stabilizován pomocí chloridu sodného, resp. thiosíranu sodného.
Po otevření ateliéru se věnoval uměleckému aktu a fotografoval akty mladých dívek ve věku 14 – 16 let. Úřady však jeho činnost vyhodnotily jako „tak obscénních, že i vyslovení jejich titulů, by bylo spáchání obscénnosti“ a jeho práce zabavily. Moulin byl odsouzen k měsíčnímu vězení.
Po odpykání trestu sice pokračoval ve své činnosti, ale choval se více diskrétně. Aby se nedostal do řečí, udělal stavební úpravy ve své ateliéru a nechal si přistavět zadní dveře. Své podnikatelské snahy soustředil také na výuku fotografie a prodej fotografického vybavení. Postupně získával renomé v odborných fotografických kruzích.
Nahé umění Zdroj: Volné dílo
Fotografická expedice do Alžírska
Moulin se postupně stal uznávaným fotografem. S požehnáním vlády mohl v roce 1856 vycestovat svou velkou fotografickou expedici do Alžírska. Vláda jej vybavila řadou povolení a doporučení, které mu otevřely dveře k koloniálním úředníkům a kmenovým vůdcům. Vezl s sebou více než tunu vybavení.
Pro dnešní fotografy by taková vládní zakázka byla jistě splněným snem. Nejinak tomu bylo i Moulina. Fotograf druhé poloviny 19. století, který do té doby pracoval převážně v neměnných ateliérových podmínkách, musel vyřešit spoustu technických problémů. Ty se týkaly hlavně diametrálně odlišné vlhkosti v pouštní krajině, práce v prašném exteriéru a nevalné kvality vody.
Moulin se ale se vším nakonec dokázal vypořádat a my dnes můžeme obdivovat unikátní soubor dokumentárních fotografií ze severoafrických francouzských kolonií. Ze své cesty se vrátil v roce 1858. Z několika set pořízených fotografií nakonec vybral 300, které publikoval ve tří dílném díle nazvaném „L'Algérie photographiée“. Poct se mu dostalo od samotného Napoleona III., jenž jeho fotografie použil do oficiální brožury koloniální vlády Napoleona III. Vznikla i výstava, která cestovala po Evropě.
Fotograf francouzské architektury
V roce 1851 byla založena skupina fotografů s názvem „Mission héliographique“. Tvůrčí skupina byla řízena Úřadem historických památek („Commission des Monuments historiques“). Kromě Félix-Jacquese Moulina, působili v této skupině Gustave Le Gray, Auguste Mestral, Édouard Baldus, Hippolyte Bayard a Henri Le Secq. Jejich úkolem bylo postupně zdokumentovat významné historické stavby, mosty a památky. Během let tak vznikl velmi důležitý a hodnotný soubor fotografií. Řada budov totiž byla zbourána při stavbě proslulých pařížských bulvárů, jenž na příkaz Napoleona III. postavil prefekt Baron Georges-Eugène Haussmann.
Félix-Jacques Moulin zemřel ve věku 73 let 12. prosince 1875. Patřil bezesporu k nejvýznamnějším fotografům své doby. Jeho dílo můžeme dodnes obdivovat např. ve Francouzské národní knihovně nebo v pařížském muzeu umění Musée d'Orsay.
Text David Hainall