Jediný hraný Večerníček je milovanou legendou. Jak dobře znáte historii pohádek na dobrou noc?

Od roku 1963 byl každou neděli vysílán pořad s názvem „Stříbrné zrcátko“. Jednalo se o různě dlouhé pohádkové příběhy. Mezi nejznámější asi patří Robot Emil. O dva roky později, 2. ledna 1965, byla vysílána (už v rámci pořadu s názvem Večerníček) pohádka „Kluk a kometa“ v režii Ludvíka Ráži. Hlavní zásluhu na vzniku pravidelného večerního pořadu pro děti má nejspíš výtvarník, básník a prozaik Milan Nápravník, který se stal i jeho prvním dramaturgem.

Kdo režíroval Králíky z klobouku?

Večerníčkovská znělka je nejen nejstarší českou televizní znělkou, ale také jednou z nejstarších v Evropě. Začala vznikat v létě roku 1965 a hudbu k ní složil Ladislav Simon. Autorem kreslené postavičky s papírovou čepicí na hlavě je výtvarník Radek Pilař. První hlas pro pozdravy „Dobrý večer“ a „Dobrou noc“ propůjčil Večerníčkovi tehdy pětiletý Michal Citavý, režie se ujal Václav Bedřich.

Vůbec prvním pohádkou, kterou mohly děti na obrazovkách po znělce vidět, byl příběh s názvem „O televizním strašidýlku“. Jednalo se o vyprávění, v němž byly použity animace, které se prolínaly s fotografiemi. Václav Bedřich pak režíroval celou řadu známých večerníčků. Jen namátkou můžeme jmenovat např. Bob a Bobek – králíci z klobouku, O zvířátkách pana Krbce, Maxipes Fík, Říkání o víle Amálce a Štaflík a Špagetka. Našli bychom ale nespočet dalších.

V počátcích televizního vysílání bylo jen málo domácností, které vlastnily televizi. Nicméně se z této technické vymoženosti stal velmi rychle se rozrůstající fenomén. Ve statistikách se najdeme několik zajímavých čísel. V březnu 1965 se počet televizních přijímačů v československých domácnostech pohyboval kolem 2 milionů kusů. Trvalo to jen třináct let a počet televizních přijímačů vzrostl více než dvojnásobně. Úměrně s tím stoupal i počet diváků.

Zpočátku se vysílalo jen jednou týdně v neděli večer, ale netrvalo dlouho a postupně byly přidávány další vysílací dny až se programová skladba ustálila v roce 1973 na denním vysílání asi 10minutových pohádkových příběhů. Ve stejném roce byl také vysílán první barevný večerníček. Postupně vzniklo více než 300 seriálů, u nichž byla k výrobě nejčastěji použita technika kreslené, ploškové nebo loutkové animace.

Plošková animace patří k vůbec nejstarším animačním technikám. Jednotlivé snímky jsou při ní skládány z předem připravených dvourozměrných rekvizit. Nejčastěji používané byly např. obrázky vystříhané z papíru nebo kousků textilu. Zdeněk Smetana takto vytvořil např. příběhy skřítka Rákosníčka. Jediným čistě hraným večerníčkem zůstávají Krkonošské pohádky z roku 1974, které režírovala Věra Jordánová. Vůbec nejdelším večerníčkovským seriálem v historii se stal s 52 díly Bob a Bobek na cestách.

Cizinci ve večerníčku

V rámci večerních pohádek pro děti byly vysílány i zahraniční pohádkové příběhy. Mezi neznámější z nich patří např. Pes Filipes, Tip a Tap, Rodina Nessových, Jen počkej, zajíci! nebo třeba Bolek a Lolek. V současnosti bývá v rámci večerníčků vysílána výhradně jen domácí tvorba.

Nejspíš to nikdo z tvůrců nečekal, ale v současné době je pořad Večerníček i velmi významným obchodním artiklem a kromě všech evropských zemí se dostal např. i do Austrálie, Malajsie, Turecka nebo Japonska a Číny. Výčet zemí, které koupily práva k jeho vysílání je samozřejmě mnohem delší.

Astronom Petr Pravec objevil 12. února 1999 na observatoři Ondřejov v hlavním pásu planetek obíhajících kolem slunce novou planetku, kterou nazval 33377 Večerníček. Planetka pojmenovaná podle animované postavičky urazí cestu kolem slunce za 1256,2 dne, tedy za necelých 3,5 roku. Večerníček se tak dostal i do vesmíru.

Zdroj: Digitální depozitář Univerzity Karlovy