Výročí: 11. června 1963 se upálil Thích Quảng Đức. „Vietnamský Palach“ chtěl upozornit na útisk buddhistů

Sebeobětování Thích Quảng Đứca Zdroj: Malcolm Browne

Jen těžko si lze představit horší smrt než upálení. Na jednu stranu tak trestali křesťané kacíře, na druhou tuto smrt dobrovolně volili buddhisté. Jedním z nich byl i Thích Quảng Đức a jeho ve fotografii zachycené sebeobětování obletělo svět.

Mohli křesťané za sebevraždu buddhisty?

Rozhodnout se k takto bolestivé dobrovolné smrti je otázkou obrovské osobní odvahy, což se v Česku každoročně připomíná ve dnech výročí sebevraždy Jana Palacha. Důvodem pro rozhodnutí k sebevraždě tímto způsobem musí být něco zcela zásadního. V jižním Vietnamu, kde byl buddhismus naprosto majoritním náboženstvím, nekompromisně vládl prezident Ngô Đình Diệm, bigotní příslušník křesťanské menšiny. Buddhistická většina se tak dostala na okraj společnosti, byla pranýřována, stíhána a ze strany vlády nekompromisně potlačována. Mnoho vojenských důstojníků pod tlakem situace konvertovalo ke křesťanství, prezident nakázal obsadit klíčové posty křesťany, kteří tak zároveň získali kontrolu nad ozbrojenými složkami. Na náboženské rozbroje a zejména na útisk buddhistů se rozhodl velmi brutálním způsobem upozornit vietnamský mnich Thích Quảng Đức

Mediální pokrytí

Dne 10. června 1973 doručil jeden ze členů buddhistické obce americkým médiím zprávu, že se o den později odehraje před budovou kambodžské ambasády něco významného. Nepokoje týkající se vietnamských náboženských událostí se v té době bohužel staly „nudnou mediální rutinou“, takže na místo konání akce přijelo jen několik novinářů, včetně amerického fotografa Malcolma Browna. Ten toho dne udělal nejlepší snímek své kariéry, který mu následně vynesl prestižní Pullitzerovu cenu a stal se fotkou roku v rámci World Press Photo.

Austin, v němž přijel mnich Thích Quảng Đức Zdroj: Topi Pigula

Lidská plamenná oběť

V den události krátce před desátou hodinou dopoledne dorazil na rušnou křižovatku průvod zhruba 350 buddhistických mnichů. Podle očekávání mnozí z nich nesli transparenty upozorňující na kritickou situaci v oblasti náboženské svobody jižního Vietnamu. V čele průvodu je modrý Austin (který je dnes vystaven nedaleko vietnamského města Hue), v němž se vezl mahajánový mnich Thích Quảng Đức.

Jeden z doprovázejících mnichů položil na cestu polštář. Thích Quảng Đức vystoupil z auta, rozhlédl se po shromážděném davu a posadil se na polštář do lotosového sedu. Další z mnichů vytáhl z auta kanystr s benzínem a mnicha polil. Následně mniši kolem utvořili kruh, aby dav nemohl sebeobětování zabránit. Po pronesení krátké mantry Thích Quảng Đức škrtl sirkou a vzápětí se změnil v ohnivou kouli. Zhruba po deseti minutách se bezvládné zčernalé tělo sesulo k zemi. Jakmile plameny dohořely, jeden z mnichů znovu a znovu opakoval do mikrofonu, nejdříve ve vietnamštině a poté v angličtině: „Buddhistický mnich se upálil k smrti. Buddhistický mnich se stal mučedníkem.“

Právě tento čin se zřejmě stal předobrazem sebeupalování buddhistických mnichů v jihovýchodní Asii, následně ve velké míře k této tragické oběti sahaly mniši protestující proti čínské okupaci Tibetu. Kdykoli plameny pohltí dalšího člověka, jenž se k takto trýznivé smrti rozhodl dobrovolně, vkrádá se do myslí lidí otázka: Co by se muselo stát, abych něco takového udělal já?