Výročí: 7. května 1765 byla spuštěna na vodu HMS Victory, nejstarší sloužící bitevní loď na světě

Válečná loď HMS Victory byla spuštěna na vodu 7. května 1765. Jedná se o řadovou loď první třídy, která sice patří do inventáře Národního muzea královského námořnictva, ale zároveň je vedena jako vlajková loď Prvního námořního lorda. Bez nadsázky můžeme říci, že se jedná o světový unikát a nejstarší válečnou loď, která je stále v činné službě.

Abychom však byli spravedliví, musíme na tomto místě zmínit americkou loď USS Constitution. Na první pohled se to sice může zdát bezpředmětné, protože americké válečné plavidlo je o více 30 let mladší než HMS Victory, přesto se odborníci přou, které z těchto lodí náleží označení „nejdéle sloužící válečná loď na světě“. USS Constitution byla sice na vodu spuštěna až v roce 1798, ale na rozdíl od HMS Victory nebyla její aktivní služba nikdy přerušena. Ať už se na tento spor podíváme jakkoliv, vždy nejspíš dojdeme k závěru, že je loď HMS Victory světovým unikátem hodným obdivu.

Historické zajímavosti HMS Victory

Stavba lodi trvala dlouhých a na tu dobu netypických šest let. Se stavbou se začalo v roce 1759. V té době v Evropě zuřila tzv. sedmiletá válka, v níž proti sobě bojovaly Velká Británie, Prusko a Portugalsko proti Francii, Rakousku, Rusku, Švédsku, Svaté říši římské a Španělsku. Zkušenosti z této války vedly k přehodnocení nároků na novou loď a přerušení její stavby. Proto byla HMS Victory dokončena a spuštěna na vodu až 7. května 1765.

Do aktivní služby bylo plavidlo zařazeno v roce 1778. Loď se zapojila do americké války za nezávislost a stala se nedílnou součástí flotily, která se v evropských mořích snažila bránit Francii v zásobování vzbouřenců v Americe.

Stavitelé dřevěných trupů lodí v druhé polovině 18. století řešili nemalé problémy s tzv. „mořským červotočem“, který ničil jejich konstrukci. Oním škůdcem nebyl nikdo jiný, než měkkýš sášeň lodní (Teredo navalis). Lodím neprospívali ani vilejši stvolnatí a různé řasy, jež výrazným způsobem snižovali rychlost lodi. Z tohoto důvodu byla HMS Victory v roce 1780 umístěna do suchého doku. Během oprav byl její trup pod čárou ponoru pokryt měděnými pláty. Tyto práce zabraly více než rok.

V následujících dvaceti letech se HMS Victory účastnila tří velkých a řady menších bitev. Byla několikrát vážně poškozena, a proto vedení britské admirality rozhodlo o její přeměnu na nemocniční loď, na níž měli být umístěni francouzští a španělští zajatci. Všechno ale dopadlo úplně jinak. V roce 1799 byla potopena tehdy jediná britská loď I. třídy HMS Impregnable. Nebylo jiné cesty a HMS Victory ji musela nahradit. Velením byl pověřen Horatio Nelson, jenž se proslavil hlavně vítězstvím v bitvě u Trafalgaru v roce 1805.

Smutný osud a ocenění po letech

Horatio Nelson sice v bitvě u Trafalgaru zemřel, ale „jeho“ loď zůstala v aktivní službě až do roku 1812. V tomto roce na dlouhou dobu zakotvila v přístavu Portsmouth a sloužila jako plovoucí sklad nebo jako výcviková neplovoucí loď pro námořní signalisty. Lodi tento osud vůbec nesvědčil a mohlo se zdát, že se dnešních dnů vůbec nedočká. Teprve v roce 1921 se britská vláda pod tlakem veřejnosti rozhodla vyčlenit finanční prostředky na její opravu, jež byla zahájena v roce 1922. Nepříjemná nehoda potkala HMS Victory ještě v roce 1941 při bombardování Londýna. V té době se stále nacházela v suchém doku a padající bomby porušily její trup. Německá propaganda si byla vědoma síly tohoto národního symbolu, a proto ohlásila úplné zničení lodi. Britská admiralita musela toto lživé tvrzení vyvrátit.

Loď v současnosti funguje jako námořní muzeum, ale zároveň je stále vedena jako loď v aktivní službě. I když se restaurátoři snažili uchovat její vzhled z období bitvy u Trafalgaru, nepodařilo se jim to na 100 %. Estetické důvody je vedly např. k instalaci nižšího zábradlí a úplného pažení na přídi i zádi lodi z let 1800–1803, jež je v odborných kruzích označováno jako „barricade“.