Výročí: Ženy slavte, feministky bojujte. Už je tu (zase) MDŽ
Americké švadleny demonstrovaly v roce 1908 za genderovou rovnoprávnost a volební právo. Výsledek je znám jako MDŽ. Pro chlapy tento svátek znamená hlavně frontu v květinářství.
Půjdete-li dnes koupit kytku, pravděpodobně si vystojíte dlouhou frontu. 8. březen již tradičně patří všem ženám bez rozdílu věku. Historii a vznik tohoto svátku však dnes již zná málokdo.
V postsocialistických zemích bývá Mezinárodní den žen nejčastěji spojován se socialistickým režimem a to především z důvodu okázalých slavností a pořádání povinných oslav na pracovišti. A je to právě tato historická skutečnost, která od oslavy tohoto dne nejčastěji odrazuje nejen generace, které komunistický režim zažily, ale i ty nejmladší. MDŽ bývá totiž často vnímán jako komunistický svátek. Jeho původ však sahá mnohem dál.
Když se bouří švadleny
Psal se rok 1908, zima pomalu končila a v ulicích New Yorku protestovalo na 40 000 švadlen. Demonstrace proti stávajícím pracovním podmínkám se konaly pravidelně každou neděli na popud Socialistické strany USA. Protestujícím tehdy šlo především o zavedení volebního práva žen, zlepšení pracovních i životních podmínek a odstranění genderové diskriminace. Základní myšlenkou vzniku tohoto svátku tedy byla politická i občanská rovnoprávnost obou pohlaví. První přípravy na demonstrace však vznikly již o rok dříve, a to na Mezinárodním sjezdu socialistických žen ve Stuttgartu, kde se intenzivně probíral právě návrh na pravidelné shromažďování žen, které by požadovaly volební právo. Sjezdu se tehdy zúčastnilo 60 delegátek z 15 zemí. A o pár měsíců později vyšly do ulic jako první americké ženy.
Za svátek můžou socialistky
Nejen volební právo žen, ale i zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd a politická a hospodářská práva pro ženy – to vše bylo obsahem tehdejších demonstrací, které měly za úkol upozornit na tuto problematiku odbornou i laickou veřejnost. A v tom stejném roce, tedy v roce 1908 se v USA také poprvé slavil Mezinárodní den žen, který byl ustanoven na poslední únorovou neděli. O dva roky později se tento den začal slavit i v Evropě a to na popud Clary Zetkinové, zakladatelky dělnického hnutí, která podala svůj návrh na druhé Mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani. Přijetí tohoto návrhu mělo především politický účel, a to proklamaci volebního práva žen. Poprvé se pak ženy v Evropě k oslavě svého svátku sešly v roce 1911.
Rok 1975 byl ustanoven jako Mezinárodní rok žen a právě v tomto roce Organizace spojených národů (OSN) také oficiálně uznala Mezinárodní den žen. Tento svátek sice má v postsocialistických zemích silnou pachuť bývalého režimu, nicméně jeho historický význam a kořeny nejsou bez zajímavosti.
Text: Pavla Janoušková