Výročí: Před 78 lety přestalo existovat Československo

Československo vzniklo jako jeden z nástupnických států Rakousko-Uherska po skončení první světové války. Zahrnovalo v sobě území Čech, Moravy, Českého Slezka, Slovenska a až do roku 1939 i tzv. Podkarparskou Rus (dnešní zakarpatskou část Ukrajiny). Československo existovalo s šestiletou přestávkou způsobenou druhou světovou válkou od roku 1918 až do konce roku 1992. Nicméně jeho první rozpad proběhl na den přesně před 78 lety.

Po rozpadu Rakouska-Uherska se v nově vzniklém Československu hovořilo půltuctem jazyků – česky, německy, slovensky, maďarsky, polsky a rusínsky. Minoritně se objevovaly ještě např. další dialekty ukrajinštiny nebo třeba jidiš, romština a rumunština.

Chaos ve jménech naší země

Oficiální název státu procházel řadou změn a úprav, které byly poplatné aktuální politické situaci a politickému zřízení. V letech 1918–1920 se používaly dva možné názvy země – Republika Československá a Česko-Slovenský stát. Název Československá republika nebo tzv. první republika byl používán do roku 1938. Existence tzv. druhé republiky byla omezena lety 1938–1939 a v této době byl používán název Česko-Slovenská republika. Toto označení se používalo po skončení druhé světové války až do roku 1960, kdy byl v souladu s ideologií vládnoucí KSČ změněn název na Československá socialistická republika. Ten vydržel až do pádu režimu v roce 1989. Změna na Československou federativní republiku však dlouho nevydržela a po značných neshodách a sporech byl nakonec v rozporu s pravopisnými pravidly schválen název Česká a Slovenská Federativní Republika, který se používal až do zániku společného státu 31. prosince 1992.

Od prosperity k zániku

Prvním československým prezidentem se stal 14. listopadu 1918 Tomáš Garrigue Masaryk, kterého vystřídal 14. prosince 1935 Edvard Beneš. Československo mělo za první republiky ve světě vysoký kredit a velmi vysokou životní úroveň, pro kterou bylo mimo jiné charakteristická výstavba vilových čtvrtí na okrajích velkých měst. Po politické i hospodářské situace výrazně zasáhla celosvětová hospodářská krize v první polovině třicátých let. V roce 1933 bylo v Československu téměř milion nezaměstnaných, což nejvíce zaznamenaly příhraniční regiony.

V sousedním Německu vedl nástup Adolfa Hitlera k založení Sudetoněmecké strany, jejíž členové začali podněcovat protičeské nálady. T. G. Masaryk zemřel 14. září 1937 a po jeho smrti se situace v Československu dramaticky zhoršila. Vzrůstal vliv nacionalistických hnutí a Slováci pod vedením Andreje Hlinky začali usilovat o svou národní identitu a samostatnost.

Zatlučení dalšího pomyslného „hřebíčku do rakve“ první republiky došlo při podepsání Mnichovské dohody 29. září 1938. Na základě tohoto dokumentu podstoupilo Československo následující den sudetská pohraniční území Německu. Naproti tomu Polsku připadlo území tzv. československého Těšínska. Netrvalo dlouho a po První vídeňské arbitráži byla 2. listopadu 1938 Maďarsku postoupena národnostně smíšená území na jihu Slovenska a Podkarpatská Rus.

Takto okleštěné Československo existovalo již jen pár měsíců. Na základě Hitlerova tlaku vyhlásilo Slovensko 14. 3. 1939 samostatnost. Nově vzniklá Slovenská republika se připojila k nacistickému Německu. Zbylé území českých zemí bylo 15. března obsazeno nacistickými vojsky. O den později byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Československo přestalo na dlouhých a nepříjemných šest let existovat.

Text: David Hainall

Války

VIDEO: V roce 1939 zachránila Hitlera změna počasí. Chybělo 11 minut a bomba v mnichovské pivnici změnila dějiny

15. listopadu 2016