Za kolik let bude zničena Země? Známe velmi přesný odhad, kéž by obíhala kolem červeného trpaslíka

V tom, jak se rodí planety, mají vědci poměrně jasno. „Planety začínají jako mikroskopická prachová zrnka v discích obíhajících kolem mladých hvězd a enormně se zvětší následkem série srážek,“ vysvětluje Sean Raymond, astrofyzik z Univerzity v Bordeaux ve Francii. Plynní obři, k nimž patří například Jupiter a Saturn, začínají jako masivní skalnatá a ledová jádra a poté zachycují plyn z disku, čímž narůstají. Skalnaté planety jako Země procházejí pozdní fází obřích srážek s jinými rostoucími planetami a menšími objekty poté, co se plynový disk ze Slunce rozptýlí.

Vesmír

Našli jsme pekelnou verzi Tatooinu. Planetu se dvěma Slunci jsme měli několik let přímo před očima

Kdy umírá planeta?

Definovat zánik planet je oproti tomu složitější. „Dalo by se říct, že planeta existuje do té doby, než je zničená,“ konstatuje Matthew Reinhold, planetární vědec ze Stanfordovy univerzity. Případně je možné konec planety odvodit od momentu, kdy už přestane fungovat za stejných okolností jako dříve. „Dalo by se říct: ,Toto je svět, který měl v určitém okamžiku tyto podmínky, teď se ale změnil a má tyto velmi odlišné podmínky,‘“ říká Reinhold. „Protože preferuji předchozí podmínky, považuji tuto planetu za zaniklou.“

Podle něj je možné, že plynní obři ztratí svou atmosféru v důsledku intenzivního světla ze své hvězdy a stanou se z nich kamenné planety. Záleží na tom, jak blízko je planeta ke hvězdě, jaká je intenzita záření hvězdy a jak silná je gravitace planety. „Čím silnější je gravitace, tím lépe si udržuje atmosféru, a čím více záření od své hvězdy dostává, tím intenzivnější je síla narušování jejího vnějšího obalu,“ vysvětluje vědec. V závislosti na těchto faktorech může takový proces trvat miliony až miliardy let.

Vesmír

Unikátní česká fotografie: Gigantická vesmírná dutina vznikla výbuchem 20 supernov

Živá modrá planeta

Nás samozřejmě nejvíc zajímá Země. Stejně jako u mnoha jiných planet je i životnost té naší úzce svázaná s vývojem Slunce. V současné době Slunce vytváří teplo a světlo prostřednictvím jaderné fúze ve svém jádru – procesu, při kterém se vodík přeměňuje na helium. Asi za 5 miliard let Slunci dojde vodík, následně se rozepne v rudého obra a nakonec se zhroutí samo do sebe.

„Naše Země zemře několika způsoby. Zaprvé, pomalu se rozjasňující Slunce povede k vypařování oceánů a Země se stane neobyvatelnou. Poté může být Země pohlcena Sluncem, když se stane rudým obrem. A pak bude Země, pokud tu ještě bude, vyvržena do mezihvězdného prostoru,“ popisuje Raymond. Podle těchto výpočtů bude životnost Země asi 9,5 miliardy let.

Vesmír

Nový rekord: Černá díra o hmotnosti 36 miliard Sluncí je nejtěžším známým objektem vesmíru

Červený trpaslík

Jak Raymond poznamenává, jiné planety budou pravděpodobně žít déle než Země. Je to dané tím, že Slunce je žlutý trpaslík, kdežto většina hvězd jsou červení trpaslíci, kteří jsou menší a chladnější než naše Slunce a spalují palivo mnohem pomaleji. „Mohou žít biliony let,“ říká astrofyzik. V takových případech by zánik planet nemusel být řízený smrtí hvězdy, ale vedly by k němu vnitřní procesy.

Reinhold ve své práci modeloval, co by se mohlo stát hypoteticky obyvatelné planetě, která obíhá kolem červeného trpaslíka. Pro obyvatelnost je klíčová aktivní geologie jako desková tektonika, protože umožňuje pohyb živin mezi pláštěm a povrchem planety a pohání uhlík-silikátový cyklus. Ten je přirozeným termostatem, který stabilizuje klima. Reinhold zjistil, že vytápění pláště bude trvat něco mezi 30 a 90 miliardami let, zatímco tání pláště by mohlo trvat od 16 do 23 miliard let. Ačkoli jsou tato číselná rozmezí hodně velká, dle experta naznačují, že jakékoli planety podobné Zemi obíhající kolem červeného trpaslíka zahynou v důsledku vnitřního procesu dlouho před tím, než se jejich hvězdy přiblíží svému konci. I v nejkratších horizontech si většina skalnatých planet u červených trpaslíků udrží své podmínky po miliardy let.

Přečtěte si také: Konec vesmíru má přijít dřív, než se původně čekalo. Vědci spočítali, kolik času ještě máme

Větší hvězdy pak mají mnohem kratší životnost, protože rychleji spotřebovávají jaderné palivo. Například osud vnitřní planety obíhající kolem bílé hvězdy typu A by byl vázán na životnost hvězdy, která se pohybuje od 100 milionů po 1 miliardu let.

Čím déle hmota planety existuje, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k nějaké vzácné události. Může se srazit s jiným tělesem nebo se dostat mimo svoji oběžnou dráhu. A tak se budou zbytky planet toulat vesmírem, dokud se nezhroutí celý vesmír. To nás ale ještě nějakou dobu trápit nemusí.

Zdroj: Live Science, The Conversation

Video, které jste mohli minout: Polární záře nad Českem OBRAZEM: Podívejte se na nejlepší záběry unikátní vesmírné podívané