Zářivky mizí z vesmíru. NASA je vymění

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chce pomocí nové generace LED světel ulevit astronautům od potíží s nespavostí. Diody mají v americké části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nahradit dosavadní zářivky, napsal portál Space.com.

Zhruba polovina lidí při pobytu v kosmu dříve či později sáhne po lécích na spaní, aby si odpočinula. NASA proto vyčlenil 11,2 milionu dolarů (takřka 213 milionů korun) na to, aby snížil závislost astronautů na lécích.

Výzkum v aljašském městě Anchorage zjistil, že je třeba respektovat denní a noční cyklus lidí, a to i při jejich náročné misi v kosmu.

Jak vůbec vypadá spánek ve stavu beztíže? Podívejte se na video z ISS:

"Když je k dispozici normální světlo, které do obchodů, škol a nemocnic proniká okny, lidem se daří lépe. Lépe fungují," prohlásil lékař Smith Johnston, který u NASA pracuje na zlepšení životního režimu kosmonautů. Spánek pro astronauty není snadná záležitost. V říši snů tráví obvykle šest hodin, ačkoli jim rozpis povoluje o devadesát minut více. Náročný program a neobvyklé prostředí mikrogravitace jsou jedním z důvodů, které u nich vedou k nespavosti. Nedostatek spánku vede k podráždění, depresím, nemocem a chybám, což je v omezených prostorách orbitálního komplexu nebezpečné.

Stanice je hlučná, úroveň oxidu uhličitého je vysoká, nemáte sprchu, panuje zde úzkost, protože musíte neustále podávat výkon.

NASA chce proto zlepšit pobyt na stanici tím, že do roku 2016 vymění zářivky za LED osvětlení, které bude v závislosti na denní době vydávat namodralé, bělavé a načervenalé světlo. Zařízení bude možné naprogramovat ze Země, nebo přímo z paluby ISS.

Modré světlo, odkazující na barvu oblohy, podle expertů nejlépe stimuluje lidský mozek. Těla astronautů vystavených této barvě světla potlačují melatonin, což je hormon vyvolávající spánek, a produkují naopak fotopigment melanopsin, který stojí za bdělostí. Červená barva funguje opačně.

Barevná terapie ve vesmíru

Navození přírodních cyklů by podle Johnstona mělo na stanici fungovat dobře. Problémem se ale může stát to, když astronauti budou v době vyhrazené na spaní koukat z okna. Sluneční světlo odrážející se od Země totiž může zmást jejich vnitřní biologické hodiny.

NASA také lpí na takzvané spánkové hygieně, která posádku na obtížné podmínky připravuje. Řešení pomocí léků je totiž považováno za krajní, neboť astronaut se musí v případě nouzové situace snadno probudit i z té nejhlubší fáze spánku. Z výzkumu by neměli mít užitek jen astronauti, ale také pracovníci ve směnném provozu nebo lidé trpící pásmovou nemocí při dlouhém cestování přes několik časových zón.