Vzorná máma, vzorný táta. Unikátní péče o potomstvo spočívá v zahrabávání mrtvol

Nejčastěji se vyskytuje u ptáků, kde kooperaci mezi samcem a samicí při péči o potomky využívá většina druhů. U savců je tento jev již méně častý, ale nám lidem je jednoznačně nejbližší. Zodpovědné otce mají i „šípové žáby“ pralesničky a cichlidy, rybky známé z akvárií.. Málokoho ale možná napadne, že tento typ „rodinného uspořádání“ se vyskytuje i u hmyzu a to hned v několika skupinách.

Kde se to vzalo?

V evoluci často vznikají přizpůsobení, která jsou za daných podmínek pro organismy výhodná. Stejné tomu je i u obourodičovské péče. Vzniká například tehdy, pokud jeden jedinec nemá šanci zvládnout výchovu potomků nebo pokud zisky ze společné práce obou rodičů výrazně převyšují zisky z práce jednoho rodiče. V neposlední řadě také biparentalita může vznikat jako vedlejší produkt hlídání samice samcem, kdy je pro samce výhodnější hlídat si jednu samici než si hledat několik dalších samiček. Prostě takový žárlivec střežící si partneru. Například u některých kůrovců hlídá samec vchod před ostatními samci, zároveň ale také před predátory a parazity a navíc pomáhá z chodbiček odstraňovat trus.

Vrzouci – vzorní rodiče

Hmyz s předpokládaným počtem druhů přes 6 miliónů je největší skupinou živočichů na planetě Zemi. Biparentalita však byla zjištěna pouze u několika stovek druhů a tudíž je tento jev velmi vzácný. Největší skupinou hmyzu s tímto unikátním způsobem péče broučí čeleď Passalidae – vrzounovití. Žijí převážně v tropických oblastech a zatím jich vědci popsali okolo 600 druhů. A pozor: všechny jsou obourodičovské! Rodiče se starají o larvy až do jejich dospělosti a využívají k tomu propracovaný systém akustické komunikace. Vědci zjistili, že používají až 17 různých signálů ke komunikaci mezi sebou! Dospělí vrzouni chrání larvy před predátory a také produkují trus, který larvy žerou a je pro ně důležitým zdrojem dusíku.

Hrobaříci? Hlídají mrtvolu i potomky

Další brouci u nichž byla biparentalita objevena, jsou některé druhy hrobaříků - Nicrophorinae. Hrobaříci se živí mršinami a protože najít mršinu a následně si jí udržet tak, aby ji nikdo nesežral dříve, než se larvy vyvinou, je složité, tak samec se samicí při obraně mršiny kooperují. Samotný jedinec by to zkrátka nezvládl. Rodiče často mršinu zahrabou pod zem a následně krmí své potomky, kteří jsou hlavně v raných stádiích na rodičovské péči velmi závislí. Hlídání larev se také vyskytuje u čeledi Scarabaeidae – vrubounovití. Samci druhu Sysiphus schaefferi (chrobák vrubounovitý) dávají pozor na kuličku trusu, zatímco samice hloubí díru, do které poté kuličku společně dopraví a krmí z ní larvy.

Nejvíce prozkoumaným hmyzem praktikujícím obourodičovskou péči je blanokřídlý kutík rodu Trypoxylon, konkrétně podrod Trypargillum. Tento hmyz žijící v Severní a Jižní Americe si staví malá podlouhlá hnízda z bláta. Samec hlídá vchod před vnitrodruhovými i před mezidruhovými nepřáteli zatímco samice létá pro potravu, kterou krmí larvy. Pokud samec nehlídá vchod, samice nelétá ven a čeká na samečka. U některých druhů dokonce samec pomáhá i při stavbě hnízda uhlazováním bláta, které přinesla samička, či pomáhá zpracovávat potravu pro potomky.

V České republice se můžeme setkat s výše popsaným hrobaříkem a chrobákem Sysiphus schaefferi. Nicméně vzhledem k neprozkoumanosti hmyzí říše u nás i ve světě je pravděpodobné, že vědci tento velice zajímavý a netradiční jev objeví i u dalších druhů.

Text: Vít Bureš