Všechno, co jste si přáli vědět o Rosettě a báli jste se zeptat

… a nemluvíme o Rosettské desce, která pomohla k rozluštění starých písemností, ale o misi Rosetta pod taktovkou Evropské vesmírné agentury ESA, jejíž modul přistál na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Pravděpodobně jste ji zaregistrovali díky nebývalé pozornosti tisku. Proč šlo o tak velkou věc?

Představte si přistání na Měsíci v roce 1969 a přeneste jej do doby sociálních médií. Dostanete něco ne nepodobného halasu okolo mise Rosetta. Na několik hodin se hashtag #cometLanding stal nejpoužívanějším na Twitteru po celém světě, porážel všechny celebrity, politiku a sportovní týmy. Proč?

ESA bravurně zvládla popularizaci a udělala přistání na kometě fascinující událostí pro všechny

Přistáli jsme na Měsíci, na Marsu a ke kometám jsme vyslali několik misí, jako třeba Deep Space nebo Stardust. Ale zkombinovat dva zájmy, jako misi ke kometě a přistání na ní, to je plán skoro sebevražedný. Vzpomínáte na film Armageddon a misi Bruce Willise na asteroid? Tak přistání na kometě je něco podobného. Kometa je nestabilní, rychle se pohybující, nemá atmosféru a všechno hraje proti vám.

Proč komety?

Jedna ze základních otázek, které si dřív nebo později položí skoro každý člověk, je: "Kde se na Zemi vzal život?" Byly na Zemi prostě jen příznivé podmínky, díky nimž vznikla prapůvodní polévka plná organických molekul? Mohly organické molekuly vzniknout jen tak? Nebo je něco přineslo? Všechno naznačuje tomu, že molekuly skutečně něco na Zemi zaneslo – a byly to komety. Ale pozor, na kometách samotných se život nevyvinul, jsou jen nositelkami stavebních bloků nutných ke vzniku života. Potom je jen na pohostinnosti planety, se kterou se kometa srazí, jestli na ní můžou vzniknout složitější organismy, nebo ne.

A proč 67P/Churyumov-Gerasimenko? Tak nějak se nám hodila její trajektorie a relativní blízkost Slunci (oběžná doba je "jen" 6,6 roků, kdežto takové Halleyově kometě to trvá 75 let).

Proč musíme přistávat?

Protože jenom tak zjistíme detailní informace o složení komety a dostaneme šanci nakouknout pod její povrch pomocí vrtání. Mechanické vlastnosti jsou něco, co se jen díky průletům zjistit nedá. Na takových přistáních se samozřejmě testují i nové technologie. V případě přistávacího modulu Philae to byly harpuny, které se měly zaseknout do povrchu komety.

Takhle vypadá povrch komety ze vzdálenosti 40 metrů. Zdroj ESA/Rosetta/Philae/ROLIS/DLR.

Jak dlouho mise Rosetta trvá?

Mise vystartovala do vesmíru před deseti lety, v roce 2004. Tedy v době, kdy jsme ještě ve velkém nepoužívali smartphony, právě byl založen Facebook a do vzniku Twitteru a dalších sociálních sítí bylo ještě daleko. Proč to trvá tak dlouho? Ani nejlepší vesmírné rakety, které máme k dispozici, nejsou schopny vynést družici až za oběžnou dráhu Marsu. Rosetta k urychlování své cesty používala gravitaci planet Sluneční soustavy, Marsu a Země. Naposledy proletěla okolo Země v roce 2009. Po většinu času byla Rosetta v hibernaci, nejdelší trvala 31 měsíců, od roku 2011. V letnu 2014 uspořádala ESA kampaň “Wake up, Rosetta” - “Vzbuď se, Rosetto” při příležitosti ukončení hibernace. Mise bude trvat ještě dva roky.

A co přistání na kometě, bylo úspěšné?

Ve chvíli kdy se Rosetta dostala na oběžnou dráhu kolem komety, začal pečlivý výběr místa pro přistání. Jak takové místo vypadá? Je relativně rovné a má dost slunečního svitu k tomu, aby přistávací modul Philae mohl dobíjet energii pomocí solárních panelů. Ve skutečnosti to bohužel dopadlo tak, že při prvním styku s kometou na určeném místě selhaly vystřelovací harpuny a řídící středisko netušilo, co se děje. Nakonec přistávací modul Philae přistál natřikrát. Dvakrát se odrazil do vesmíru. Jen zázrakem byla mikrogravitace dostatečná k tomu, aby modul nakonec přistál. Doposud se nám ale přesně nepodařilo určit, kde se nachází. Máme pouze hrubé odhady. Největší problém je 30minutové zpoždění komunikace mezi Zemí a Rosettou, způsobené konečnou rychlostí světla. Díky tomu nelze přistávací manévr provést asistovaně. Musí být plně automatizován a naprogramován dopředu.

Modul Philae, jak jej viděla Rosetta poté, co se vydal na přistání ke kometě. Zdroj ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA.

Odvedl modul Philae svou práci, nebo selhal?

Díky přistání na jiném než vytyčeném místě zůstaly solární panely modulu ve stínu a modul tak mohl využívat pouze baterii, jejíž životní doba byla dva a půl dne. Je vcelku bežné, že vědecké instrumenty mají primární a prodlouženou misi. Primární mise modulu Philae měla trvat právě jen po dobu životnosti baterky, protože v roce 2004 nikdo netušil, jak bude vypadat povrch komety. Po dobu životnosti baterií bylo splněno 90 % vědeckých cílů. Problémem bylo neuchycení modulu pomocí harpun, které selhaly. Díky tomu bylo vrtání do komety značně riskantní, nikdo nevěděl, jestli se tím modul neodstrčí do vesmíru.

Díky šikovným manévrům se vědeckému týmu podařilo modul poposunout a pootočit, což slibuje, že ve chvíli, kdy se kometa přiblíží Slunci, bude mít Philae dost energie na probuzení z hibernace a budou umožněny další vědecké experimenty.

Co se stane při přiblížení Slunci?

Úžasná věda! Budeme svědky toho, jak se kometa mění při přibližování se Slunci. Budeme sledovat nejenom její povrch, ale i aktivitu. Poprvé uvidíme, jak se formuje koma komety – její "pseudoatmosféra". Pro Philae nastanou krušné chvilky. Po určitém přiblížení (jaro 2015) je pravděpodobné, že systémy Philae se přehřejí a nevíme, zdali modul vůbec přežije.

Snímek komety 67P/Churyumov-Gerasimenko z 26. listopadu 2014. Zdroj ESA/Rosetta/NAVCAM – CC BY-SA IGO 3.0.

Jaké jsou prozatímní výsledky?

Zatím je příliš brzy na jakékoliv závěry. V současné chvíli vědecké týmy zpracovávají data ze všech instrumentů přistávacího modulu. Zatím to ale vypadá velmi nadějně, už teď lze potvrdit přítomnost organických molekul na kometě.

Proč jména Rosetta a Philae?

Rosetta se jmenuje podle desky z egyptského Rashidu (Rosetty), která byla zhotovena ve druhém století před naším letopoštem za vlády egyptského krále Ptolemaia V. Obsahovala hieroglyfický, řecký a démotický text identického znění, což napomohlo k rozluštění hieroglyfů Jeanem-Françoisem Champollionem. Rosettská deska napomohla rozluštit záhady starověké civilizace a družice Rosetta by nám měla pomoci rozluštit záhady původu života.

Philae je místo na řece Nil, kde se nacházel obelisk, jenž napomohl k finálnímu rozluštení hieroglyfů.

A nakonec? K čemu to je, nejsou to jen vyhozené peníze daňových poplatníků?

Mise stála dohromady 1,4 miliardy eur. Rozpočteno na obyvatele členských zemí ESA, každý po dobu trvání mise přispěl 0,20 eury. Ukojit vaši zvědavost po vzniku života na Zemi za 20 centů za rok není až taková katastrofa, jsme si docela jistí, že kartářky si za mnohem nespolehlivější předpovědi berou víc – na hodinu!

Chcete si příběh Rosetty poslechnout převyprávěný jako pohádku na pokračování?

Jana Poledniková