VIDEO: Zatmění měsíce měsícem? To je možné jen na Marsu!

Větší z měsíců Marsu – Phobos – je docela mrňous. Je velký asi jako jedno procento našeho Měsíce. Ale když přejde nad druhým (ještě menším) marsovským měsícem – Deimosem – je to vidět.

Tedy samozřejmě jen v případě, že se zrovna pohybujete po povrchu Marsu, jako to právě teď dělá sonda Curiosity.

Celé zatmění trvalo 55 sekund, NASA ho ale na videu zkrátilo do pouhých 11 sekund. Tak se na něj podívejte:

Výraz trabant se ve starší češtině používal jako termín pro družici, souputníka nebo druha. Právě proto se tak jmenuje i stejnojmenný německý automobil. Celé to vypadalo jako scéna z klasické počítačové hry Pac-Man, ale pro vědce to představovalo mimořádnou příležitost podívat se na něco, co na Zemi nevidí. Kamery sondy Curiosity obrátil 1. srpna k Phobosu fyzik Mark Lemmon. Oběžná dráha měsíčku je totiž velice zvláštní: Phobos obíhá velmi blízko kolem Marsu, mnohem těsněji než jakýkoliv jiný trabant ve Sluneční soustavě.

Co sto let se k Marsu o několik metrů přibližuje, takže podle předpovědí astronomů se na něj už v blízké budoucnosti zřejmě zřítí, anebo ho gravitační síly Rudé planety rozdrtí na prach. Ale pozor, nečekejte tuhle podívanou někdy za rok za dva; tady se mluví o astronomickém brzy: tedy asi za 50 milionů let.

Kde vzali ta divná jména?

Phobos byl pojmenován podle Foba, jednoho ze synů boha války Área (Marta) a Afrodity (Venuše). On a jeho bratr Deimos společně stále doprovázeli svého otce, boha války. Jména obou měsíců navrhl Henry Madan (1838–1901) z Etonu, podle citátu z XV. knihy eposu Ilias, kde bůh války povolává Strach (Fobos) a Hrůzu (Deimos). Podle jiných mytologických pověstí byli Deimos a Fobos koně, zapřažení do Áreova válečného vozu.

Škoda, že roku 2012 nevyšla mise sondy Grunt, která na Phobosu měla přistát a nabrat zde vzrorky hornin. Ruská družice se pokazila hned po startu z Bajkonuru: Příčinou selhání zřejmě bylo poškození dvou operačních pamětí palubního počítače tokem kosmických vysokoenergetických nabitých částic. Poškození nastalo v polovině druhého obletu, kdy byly zahájeny výpočty výchozích souřadnic. Systém sám nebyl schopen autonomně provést reset a ani řídícímu středisku se to dálkově nepodařilo. Přes řadu pokusů nakonec Grunt 15. ledna 2012 zanikl v atmosféře Země...