Znovu poletíme k Venuši, NASA oznámila dvě nové mise. Kdy odstartují a co mají zjistit?

Zatímco se lidstvo v posledních letech soustředí při zkoumání planet Sluneční soustavy primárně na Mars, kam vysílá spoustu roverů a sond, na druhé blízké planetě Venuši jsme nepřistáli už téměř čtyři dekády. Důvodem jsou zejména náročné podmínky na planetě, která se sice Zemi podobá svou velikostí, hustotou i gravitací, ale jinak je zcela odlišná a s lidským životem nekompatibilní.

Pekelná planeta

Teplota povrchu dosahuje 450 °C, vanou zde větry o síle tajfunu a tlak je oproti tomu zemskému zhruba devadesátinásobný. I to je důvod, proč zařízení odeslaná ze země Sověty a Američany v 60.–80. letech nikdy nefungovala příliš dlouho. NASA přesto nevzdává snahu zjistit o Venuši víc informací a schválila pro nadcházejících deset let dvě nové mise, které budou zkoumat atmosféru i povrch planety. Přistání ale zatím nikdo nenaznačil.

Mise jsou součástí programu NASA Discovery, jehož smyslem je pochopit, jak se z Venuše mohla stát tak horká planeta, když má tolik shodných vlastností se Zemí. Oba projekty vycházejí z interní soutěže NASA, ze které vzešlo hned několik potenciálních misí. V únoru 2020 byly vybrány čtyři finální projekty a z nich následně vítězná dvojice – DAVINCI+ a VERITAS. Na obě mise vyčlenila NASA 500 milionů dolarů a počítá s tím, že proběhnou mezi lety 2028–2030.

DAVINCI+ a VERITAS

Hlavními aspekty výběru nebyl jen vědecký přínos, ale také míra proveditelnosti, která je s ohledem na podmínky panující na Venuši klíčová. Není proto překvapením, že v rámci obou misí se bude pozorování a zkoumání odehrávat z oběžné dráhy a zatím se nepočítá s tím, že by na povrchu planety mělo cokoliv přistát. Co se týče první zmiňované mise DAVINCI+, cílem je zkoumat složení atmosféry, aby bylo možné pochopit, jak vznikla, jak se dále vyvíjela a zda měla někdy Venuše oceán.

Kromě toho má sonda DAVINCI+ vrátit na Zem snímky geologických útvarů známých jako tesery, které mohou být srovnatelné se zemskými kontinenty, což naznačuje, že na Venuši probíhá tektonická aktivita. Snímky by mohly navázat na unikátní fotografii ze začátku roku 2021, kterou nad planetou pořídila sonda Parker Solar Probe pomocí speciální kamery WISPR. Ačkoliv to nebylo záměrem, kamera doslova prohlédla skrz mraky a zachytila část povrchu.

Na povrchu se zatím přistávat nebude

Detailněji jej ale zmapuje mise VERITAS, jejímž cílem je určit geologickou historii planety a zjistit, proč se odvíjela odlišně od Země. Na oběžné dráze Venuše se bude v rámci mise VERITAS pomocí radaru se syntetickou aperturou mapovat výška povrchu téměř celé planety. Výsledkem bude 3D rekonstrukce topografie a potvrzení, zda jsou na Venuši stále aktivní procesy, jako je desková tektonika a vulkanismus. Počítá se rovněž s mapováním infračervených emisí z povrchu za účelem zkoumání typů hornin, které jsou z velké části neznámé.

Hey Venus…it’s been awhile! We’re helping @NASA return to Earth’s sister planet for the first time in 30 years with two different spacecraft, to uncover the secrets of Venus’ origins — and potentially Earth’s future. Thread🧵: pic.twitter.com/EXOgtRFMHe

— Lockheed Martin (@LockheedMartin) June 2, 2021

„Oživujeme náš planetární vědecký program intenzivním průzkumem světa, který NASA nenavštívila více než 30 let,“ řekl k chystaným misím Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora NASA pro vědu. „S využitím špičkových technologií, které NASA vyvinula a zdokonalila během mnoha uplynulých misí a technologických programů, zahajujeme nové desetiletí Venuše, abychom pochopili, jak se z planety podobné Zemi mohla stát ona horká komora. Nejde jen o pochopení vývoje planet a obyvatelnosti naší soustavy, ale o rozšíření zkoumání na exoplanety, což je pro NASA vzrušující a nově vznikající oblast výzkumu,“ dodává.