Vědci našli způsob, jak zbavit svět nevybuchlých min. Pomocí špenátu

Pochopitelně to ale nedokáže obyčejný špenát z vaší zahrádky. Vědci z jedné z nejlepších univerzit světa, MIT, dokázali špenát upravit pomocí uhlíkových nanotrubiček. Takto upravený špenát bude svítit, když narazí v hlíně na látky, které jsou přítomné ve výbušninách. Zní vám to jako sci-fi? Omyl, tohle už na MIT dokázali úspěšně otestovat, špenát je v tom extrémně úspěšný.

Jak to celé funguje?

Ve výbušninách, jako jsou miny nebo jiné nálože, jsou přítomné tzv. nitroaromatické látky. Ty se v miniaturním množství uvolňují do vody, která je součástí půdy v jejich okolí. Nanotechnologií upravený špenát na ně chemicky reaguje – nanotrubičky pak začnou měnit barvu listů na fluoreskující. Normální lidské oko sice tuto relativně drobnou změnu neodhalí, běžná infrakamera však po nasvícení listu laserovým paprskem ano.

Špenát v tom není mezi rostlinami žádnou výjimkou, podobným způsobem pátrají po chemických signálech, jež naznačují blízkost vody nebo živin, prakticky všechny rostliny. Když jim nanotrubičky pomohou rozpoznat, na co narazily, mají vědci vyhráno.

Práce vydaná v časopise Nature Materials popisuje, že zatím je možná detekce výbušnin asi na jeden metr, ale pokud by měli vědci k dispozici citlivější vybavení, neměl by být problém tuto vzdálenost prodloužit.

23% munice nevybuchlo

Praktické aplikace tohoto objevu jsou jasné. Nevybuchlá munice totiž představuje i po skončení bojových operací v konfliktních oblastech nebezpečí pro civilní obyvatelstvo. Ročně zabije či zmrzačí desetitisíce obyvatel válkou zasažených zemí – v řadě států leží v zemi třeba i dlouhé desítky let. I v evropských zemích se stále ještě nacházejí tuny munice z první a druhé světové války - ve Francii a Belgii nálezy takové munice při polních pracích označují jako sklizeň železa. Podle oficiální zprávy americké armády podíl nevybuchlé munice při testech pro Válku v zálivu dosahoval až 23%!

Najít způsob, jak v půdě tyto látky odhalovat, by mohlo nejen ušetřit mnoho milionů dolarů, ale také tisíce lidských životů. Na MIT nyní pracují na tom, jak co nejlaciněji a nejrychleji uvedli tento objev do praxe...

Text: MK