Už 6 let se říká: "První kosmičtí turisté budou už za dva roky". Kde je chyba?

Jsou to dva roky, co se nad pouští Mojave rozpadl a zřítil civilní raketoplán VSS Enteprise. Po nehodě, která zabila hlavního pilota a zranila kopilota, to skoro vypadalo, že je se snem o soukromých návštěvách kosmického prostoru nadobro konec.

Nástupce VSS Enterprise jménem VSS Unity se však 3. prosince 2016 dočkal svého prvního samostatného letu a zdá se, že Virgin Galactic je na dobré cestě se do dvou let podívat do kosmu. Tentokrát však společnost už s tímto nápadem není na trhu sama.

Od Enterprise k Unity

Nové kolo zkušebních letů zejména připomíná, že při moderní snaze o komerční kosmické výpravy jde všechno snad až nelidsky pomalu. VSS Enterprise (VSS znamená Virgin Space Ship) z hangáru poprvé vyrolovala v roce 2010, prvního samostatného letu se pak dočkala v roce 2013. Když ji rok na to postihla zmíněná nehoda, která plavidlo zničila, znamenalo to sáhodlouhé vyšetřování, hledání problémů v konstrukci i případnou úpravu následné lodi stejné třídy SpaceShipTwo, jíž je nyní právě VSS Unity.

Na komplexnější předělání trupu naštěstí dojít nemuselo - za katastrofu VSS Enterprise totiž mohla kombinace chyby kopilota a nedodržování správných bezpečnostních postupů při přípravě testovacího letu. Plavidlo se rozpadlo vlivem nesprávné aktivace brzdných klapek v rychlosti, kdy vysunutí klapek způsobilo fatální poškození integrity trupu. Jenom piloti za to však nemohli. Kritiky se dočkala i FAA, která zkušební lety schválila, aniž by věnovala pozornost danému regionu (trosky Enterprise skoro dopadly na několik civilistů) a kontrolovalo se dodržování bezpečnostních postupů. Nakonec celou loď mohla zachránit i prostá dvojnásobná krytka čudlíku pro vysunutí klapek, která by donutila kopilota se déle zamyslet...

Všechno znova. Lépe a (snad) úspěšněji

Virgin Galactic však doufá, že neštěstí minulosti je už za ním. Nejnovější sada testů VSS Unity slibuje operační připravenost během dvou let - totéž však měl Virgin v plánu již v roce 2013. VSS Enterprise přitom svého času testovala i motorem poháněný let a celkově nyní testování VSS Unity začíná prakticky od nuly. Připomeňme přitom, že dostane-li raketoplán nakonec skutečně zelenou, jeho konstrukce je s to vypravit zásobu pasažérů jenom na krátkou suborbitální návštěvu kosmu. Skutečné cesty lidí na oběžnou dráhu SpaceShipTwo nezvládne.

Zítřek se odkládá

Vzdor nadšení ze (znovu)zahájení programu tak mnohým zůstává z pokroku Virgin Galactic jistá pachuť v ústech. Je to již 12 let, co společnost se svou SpaceShipOne vyhrála Ansari X Prize, jenž motivovala soukromé společnosti k pokoření kosmické hranice - a od té doby stále na palubě soukromé lodi nevzlétl jeden jediný další turista. Na druhou stranu, leccos se mění - Virgin má totiž nově ostrou konkurenci v podobě Muskovy společnosti SpaceX, ale také průkopníků Orbital ATK, Stratolaunch Systems založené spoluzakladatelem Microsoftu Paulem Allenem, a zejména Blue Origin od zakladatele Amazonu, Jeffa Bezose.

První tři zmínění soukromí kosmičtí dopravci se zaměřují na zdolání oběžné dráhy, nikoliv turistické lety. Nejdále je SpaceX, jež nyní dokončuje vyšetřování své vlastní nehody z letošního září. Při ní naštěstí nikdo nezemřel. Společnost však vlivem vyšetřování také posunula termín startu svého prvního astronauta o rok dále na letopočet 2018. Orbital ATK vlastní pilotované lety zatím neplánuje, její nosiče jsou však na trhu zřejmě nejlépe. Stratolaunch chtěl vyzkoušet svou stejnojmennou "létající raketovou rampu" také letos, a i on musel datum posunout. Nejrychleji tak papírově momentálně létá Blue Origin, jenž pravidelně testuje svou raketu New Shepard, která má ale nemlich stejný cíl jako VSS Unity - dostat turisty jenom na hranici kosmu, a pak zase zpátky.

Oproti Virgin Galactic se sice Blue Origin netají ani ambicemi na způsob SpaceX, tedy vizemi na lety k Měsíci či dále. Nicméně, slib ještě nikdo nezarmoutil, a praxe může být docela odlišná pro všechny jmenované soukromníky. Vzdor proliferaci kosmických letů vstříc soukromníkům totiž zkrátka stále platí, že raketové inženýrství je extrémně komplexní disciplínou, v němž se chyby trestají mnohaletými odklady či rovnou zbořením snů. Příběh Virgin Galactic je toho již 12 let nejlepším příkladem. Náš kosmický zítřek se, alespoň prozatím, ještě na čas odkládá.

Text: Ladislav Loukota