Rusko staví nové ledoborce. Budou největší a nejsilnější na světě

Provozuje ji bez mála 80 let a po letech stagnace se rýsuje i světlá budoucnost. Když na přelomu 50. a 60. let do služby vstoupil první atomový ledoborec na světě, ano, byl to slavný Lenin, jen málokdo si dokázal představit, co by tehdy nejnovější výkřik moderních technologií mohlo překonat. Vždyť i zatím nevýkonnější současný ledoborec pojmenovaný 50 let vítězství pochází z 80. let minulého století a konstrukčně se od ledoborců éry Lenina příliš neliší.

Ovšem nyní přichází doba zcela nových superledoborců. Už před dvěma lety ruská státní korporace Rosatom, která flotilu ledoborců provozuje, zadala Baltským loděnicím v Petrohradu stavbu zcela nového plavidla typu LK-60Y v rámci Projektu 22220. Tento atomový ledoborec ponese jméno Arktika a podle něj i celá třída, do které bude patřit. A je tomu jen pár týdnů, co Rosatom podepsal se stejnými loděnicemi kontrakt na další dva ledoborce LK-60Y. Svými rozměry a výkony se stanou největšími a nejvýkonnějšími, jaké se kdy na světových mořích objevily.

Je zajímavé, že se do tendru na stavbu takových gigantů přihlásila pouze jediná společnost, a to právě už zmiňované Baltské loděnice. Svědčí to o tom, o jakou technologickou výzvu jde a jak náročné byly požadavky Rosatomu. Ostatně i cena kontraktu mluví za vše, na Arktiku byl schválen rozpočet ve výši 1,16 miliardy dolarů. Stavba Arktiky začala v minulém roce a v tom následujícím by měla být poprvé spuštěna na vodu. Svým jménem má vyjadřovat tradici ruské flotily ledoborců, stejné totiž nesl i slavný atomový ledoborec, který v roce 1977 jako první plavidlo dosáhl severního pólu. Novodobá Arktika by měla do služby vstoupit za tři roky a jejím domovským přístavem se stane Murmansk. V pořadí druhý ledoborec by měl Rosatom dostat v roce 2019 a třetí o rok později.

Super-ledoborce

Na rozdíl od starších typů budou ledoborce Projektu 22220 mnohem univerzálnější. Jsou vytvořeny tak, aby mohly operovat v Severním ledovém oceánu, ale i v západním Pacifiku, v Barensově moři či v mělkých vodách ústí řek Jenisej nebo Ob. Dnes musí Rosatom do vod Severního ledového oceánu posílat velké ledoborce, v pobřežních vodách mohou pracovat zase jen menší typy. Nová Akrtika a její sesterské lodě nebudou svazovat řádná omezení, přestože půjde o obry. Na délku měří přes 173 m, šířka trupu činí 34 m a ponor může dosahovat až 10,5 m, to vše při tonáži 33 500 tun. O pohon takového kolosu se starají dva tlakovodní reaktory RITM-200 o celkovém výkonu 175 MW. Jen pro představu v intencích terminologie našich dědečků, celé pohonné ústrojí Artiky disponuje až 81 600 koňskými silami, se kterými dokáže plout rychlostí 22 uzlů (tedy 41 km/h).

Aby mohla Artika pracovat mezi krami na otevřeném moři i v mělkých vodách u pobřeží, dostane, mino jiné i balastní vodní nádrže, podobné těm na ponorkách. Když je naplní, zvýší se její hmotnost i ponor a stabilita, takže dokáže prolamovat led i o tloušťce 3 m, dnešní ledoborce zvládnou jen 2,5m. Navíc je širší, takže může vytvářet cestu ledem i pro moderní velké nákladní lodě. Na palubě bude sloužit posádka o 70 lidech, která bude mít k dispozici i dva vrtulníky Kamov Ka-32.

Rostatom počítá s tím, že díky své univerzálnosti dokážou ledoborce třídy Arktika zastat práci hned dvou současných ledoborců. Ale tím plány této ruské státní korporace nekončí. Prý se pracuje i na projektech dalších ledoborců. Uvažovaný atomový typ LK-110Y má být ještě větší a výkonnější než Arktika, měl by prolamovat let o tloušťce až 3,5 m. Vedle toho by měly vzniknout i menší dieselové ledoborce LK-16, LK-18 a LK-25, ale zatím je vše jen ve stádiu úvah a projektování na papíře.

DP