Na Plutu jsou zcela jedinečné vulkány. Chrlí hmotu podobnou zubní pastě
Data ze sondy New Horizons odhalila, že se na povrchu trpasličí planety Pluto nacházejí vulkány, které nikde jinde nenajdeme.
Bývalá planeta Pluto svým zařazením mezi planetární trpaslíky z roku 2006 rozhodně nepřišla o zájem vědců. Ti Pluto nejnověji zkoumali skrze data získaná od sondy NASA New Horizons. Podle nové studie sonda na povrchu odhalila více než deset unikátních kryovulkánů, které dosud nemají totožné sourozence. Chrlí totiž hmotu, jež je podobná zubní pastě.
Jeden až sedm kilometrů vysoké vulkány jsou jedinečné díky atmosférickému tlaku a teplotě, které na Plutu působí. Samotné srovnání s pastou je pak samozřejmě značně zjednodušující a vychází ze skupenství vulkánem vytlačované ledové tekutiny. Ta není s největší pravděpodobností ničím jiným než zmrzlou vodou. Obdobné, nikoli však stejné sopky nalezneme mimo jiné na měsících Titan či Triton. První jmenovaný chrlí ze svých útrob metan, druhý zase tekutý dusík. Směs vody a ledu pak najdeme na měsíci Jupitera Europě, případně na měsíci sousedního Saturnu Enceladu.
NASA found "ice volcanoes" on ex-planet Pluto that spew ice with about the same consistency as toothpaste.
— AJ+ (@ajplus) March 29, 2022
Researchers identified 10 "cryovolcanoes" unlike anything else in our solar system, suggesting Pluto is more "geologically alive" than previously believed. pic.twitter.com/uDYGcy4BJf
Aktivní Pluto
Vulkanická aktivita vědce zaskočila. „Nálezy naznačují, že je Pluto geologicky živější, než se obecně myslelo,“ prohlásila autorka studie Kelsi Singer pracující pro Southwest Research Institute. „Kombinace čerstvosti nálezů, pokrytí široké krajiny a skutečnosti, že se jedná zřejmě o vodní led, je překvapením hlavně proto, že vyžaduje větší vnitřní teplo, než se Plutu aktuálně připisuje.“
Vědci se domnívají, že jsou tyto kryovulkány relativně čerstvé, měly se totiž zformovat „jen“ před několika stovkami miliony let. Takové stáří se samozřejmě může jevit jako značně vousaté, ne však při skutečnosti, že se trpasličí planeta začala tvořit – podobně jako Země a další planety Sluneční soustavy – před zhruba 4,5 miliardami let. „Protože zde nenajdete žádné impaktní krátery, je možné, že tyto procesy nadále pokračují,“ dodává Kelsi Singer.
Ceres, with a key landmark, the cryovolcano Ahuna Mons, visible on the horizon. This was one of the last views our Dawn spacecraft transmitted before its mission came to an end one year ago. See more from Dawn’s voyage to the asteroid belt: https://t.co/orRtW24LbY pic.twitter.com/MopF8LDq85
— Cassini (@CassiniSaturn) November 1, 2019
Pluto je komplexní, navzdory velikosti
„Na Plutu je fascinující jeho komplexita, která se nijak neliší od Země či Marsu, i když je Pluto výrazně menší a nachází se ve větší vzdálenosti od Slunce,“ popisuje nadšeně planetární vědec a další z autorů studie dr. Alan Stern. Celkem vědci zanalyzovali jihozápadní oblast nazvanou Sputnik Planitia, která je plná dusíkatého ledu. Zde nalezli obří útvary, které byly často vzájemně propletené. Jeden z největší, Wright Mons, může být podle vědců kombinací hned několika vulkánů.
Sonda New Horizons skvěle plní svůj cíl, se kterým byla v červenci roku 2015 vyslána do vesmíru. Připomeňme, že měla přinést nejen první detailní snímky trpasličí planety, ale také proměřit magnetosféru, atmosféru a okolí. Až doposud totiž Pluto obestírala řada tajemství. A zdá se, že s novými zjištěními přijde i řada dalších neznámých. Vědci se tudíž ani v budoucnu nudit nebudou.
Zdroj: Nature