26. dubna 2020 12:10

Na planetě, kde prší železo, je až 2 400 °C

Někde prší voda, někde kyselina sírová... někde železo!

K naší planetě můžeme mít stovky výhrad, ale i přes velká vedra na pouštích a mrazivé podmínky na pólech je to pořád neskutečně komfortní místo.

WASP76-b

Pro laika nesrozumitelná zkratka výše označuje exoplanetu hluboko ve vesmíru. Jak hluboko? Je tak daleko, že by k ní paprsek světla ze Země letěl 640 let. Má vázanou rotaci, takže jedna její polovina je neustále otočena k mateřské hvězdě. Podobně to má Měsíc se Zemí, ale nikoliv Země se Sluncem. My rotujeme tak, že máme v rámci 24hodinového cyklu den i noc, tedy někdy na Slunce vidíme a jindy nikoliv. Pokud bychom navštívili WASP76-b, byli bychom buď pořád ve dne (ve smyslu světla tamní mateřské hvězdy), nebo v noci, záleží na tom, na které polovině planety bychom se nacházeli. Jenže pokud bychom byli na „denní“ straně, nastal by problém s teplotou. A to je velmi mírně řečeno.

2 400 stupňů mimo stín

Na Zemi měříme teplotu „na slunci“ a „ve stínu“. A těm opravdu vysokým, překračujícím třicítku, říkáme tropické. Jak by se asi nazývaly teploty 2 400 stupňů, které jsou na ozářené straně WASP76-b? Na zastíněné je to mnohem méně, pouze 1 500 °C. Na ke hvězdě přivrácené straně je takové vedro, že se tam odpařují i kovy. Bod tání železa je 1538 °C, teplota varu téhož kovu je 2861 °C. „Dalekohled ESO/VLT a přístroj ESPRESSO na observatoři Paranal odhalily na ‚večerním‘ rozhraní páry železa, které silné větry vyvolané velkým rozdílem teplot ženou z denní na noční stranu. Na ‚ranním‘ rozhraní už ale páry scházejí. Nejjednodušší vysvětlení: na noční straně kondenzují a z nočního nebe prší železné kapičky,“ píše se v dubnovém čísle časopisu Vesmír.

Informace pocházejí ze studie Nightside condensation of iron in an ultrahot giant exoplanet, kterou uveřejnil prestižní časopis Nature, jenž je považován za jakýsi etalon vědeckého žánru v oblasti přírodních věd. Za zcela s životem se neslučujícími podmínkami pak mimochodem nemusíme až k exoplanetám. Stačí se „zastavit“ na Venuši, kde se mraky skládají z kapiček kyseliny sírové a oxidu siřičitého.

Text: Topi Pigula

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom