K osídlení vesmíru nemusí být lidé potřeba. Proč nás možná nahradí spermie?

Zní to prostě. Zmražené myší spermie se poslaly do vesmíru, kde na Mezinárodní vesmírné stanici strávily až 9 let. Následně se vrátily na Zemi, kde jimi vědci oplodnili myší samice, a po čase se narodila životaschopná myší holátka. Jenže tak jednoduché to nebylo.

Nebezpečné záření

Představa zachování lidstva množením ve vesmíru zdaleka není nová. S podobným tématem pracovalo mnoho filmových scénářů včetně polské Sexmise. Už jen samotná doprava a následné uchování spermií je však poměrně složitou záležitostí. Vesmírné záření totiž poškozuje DNA a několikaletý pobyt zmražených spermií může teoreticky budoucí potomky nevratně poškodit.

'Space pups' bred on Earth from mouse sperm stored on ISS for nine months @ABCscience https://t.co/r42p1fLk2i pic.twitter.com/PGYTFKReLF

— ABC News (@abcnews) May 22, 2017

Experiment s myšími spermiemi ovšem ukazuje, že záření nemusí být takovou překážkou, jak se předpokládalo. Použité spermie, které si prošly kosmickým výletem a byly použity pro oplodnění myší, jasně dokázaly, že ani dlouhodobý pobyt v kosmu nemusí mít na kvalitu spermií negativní vliv. Spermie totiž zůstaly životaschopné a ani potomci nejevili známky deformací.

„Výsledky rentgenových experimentů ukázaly, že spermie mohou být ve vesmíru uloženy déle než 200 let,“ píše studie, na níž se podílelo 32 autorů a kterou publikoval prestižní vědecký magazín Science Advances.

Pokus probíhal tak, že 12 myšákům byly odebrány spermie, které se následně zmrazily a byly v lyofylizovaném stavu odeslány do vesmíru. I když byly na Zemi provedeny pokusy se simulovaným vesmírným zářením i změněnou gravitací, jen pobyt spermií přímo ve vesmíru mohl dát konečnou odpověď, zdali dojde vlivem kosmického záření ke změně DNA. Odpověď, že spermie nepostihly žádné mutace, je extrémně důležitým výsledkem ukazujícím, že i placentální savci mají na zrození po pobytu ve vesmíru reálnou šanci.

Bude lidstvo cestovat ve spermiích?

Vyslání lidské posádky na Mars či osídlování další planet sice není otázkou nejbližší budoucnosti, přesto mnozí z vědců věří, že jde jen o otázku času. Po vybudování prvních vesmírných osad je pak možné, že další osadníci připutují ve formě spermií a na nově osídleném území se teprve narodí. Podobně se mohou vesmírem pohybovat spermie mnoha jiných živočichů. „Doufám, že zachování genetických zdrojů Země, jako jsou spermie a embrya mimo planetu, povede k zachování pozemských zdrojů pro budoucnost,“ komentoval výsledky pokusu vedoucí studie Sayaka Wakayama, profesor reprodukční biologie na japonské University Yamanashi.