Nejvzdálenější černá díra skrývá podivné tajemství. Jaké?

Před časem se vědcům podařil vpravdě husarský kousek – objevili zatím nejstarší známou černou díru, která do určité míry mění, co o černých dírách a fungování vesmíru obecně víme. Za objevem stojí astrofyzik Eduardo Bañados z kalifornského vědeckého institutu, jehož původním zájmem bylo pozorování kvasarů. Tyto fascinující objekty jsou podobné hvězdám a vyzařují obrovské množství světla. To vydávají plyny padající do supermasivních černých děr. Bañados objevil nejen světlo vyzařované kvasarem, nýbrž i prastarou černou díru, z níž kvasar vycházel. Její stáří bylo následně odhadnuto na pouhých 690 milionů let po velkém třesku. Což je právě největší záhada celého objevu – v takto rané fázi vesmíru totiž podle dosavadní úrovně poznání k vzniku černých děr nedocházelo! Jak je to tedy možné?

Obrovská černá díra

Tato supermasivní černá díra rozhodně dostává svému označení – je totiž zhruba osmsetmilionkrát větší než naše Slunce! Jen pro představu – supermasivní černé díry jsou v centru většiny galaxií a ve srovnání s tou „naší“ je tato nově objevená zhruba 173krát větší. Takže už si asi dokážete představit, jak nezměrně obrovská skutečně je. Velikost sama o sobě je velmi zarážející, ovšem v minulosti už byly zaznamenány ještě větší černé díry; hlavní záhadou je spíše kombinace obří velikosti a takového stáří.

Zpochybněné teorie

Doposud se totiž předpokládalo, že černé díry jsou zpočátku malé a postupně se zvětšují. K nárůstu do takových rozměrů by tedy vesmírný objekt měl potřebovat mnohem více času než něco málo přes půl miliardy let. Tento objev tedy povede k dalším zkoumáním, které s největší pravděpodobností přehodnotí některé z všeobecně přijímaných tezí. Buď černé díry (a jejich supermasivní typ obzvláště) vznikají zcela jinak, než se dosud předpokládalo, anebo – a teď se podržte – může dojít k přehodnocení celého velkého třesku.

Je totiž možné, že určité vesmírné objekty začaly vznikat dávno před tímto domnělým vznikem vesmíru, a tedy celý vesmír je možná o poznání starší, než si myslíme. Jak to tedy je? S tím si bude spousta astronomů a fyziků v dalších měsících lámat hlavu, nám laikům to však každopádně připomíná, že nemáme nic brát za definitivně dané. Kdo ví, jaká je totiž pravda?

Text: MS