Najde cizí civilizace nebo původ vesmíru? Největší dalekohled byl spuštěn

FOTO: www.almaobservatory.org

Dnes se slavnostně spouští gigantický teleskop ALMA. Za 19 miliard korun vznikl přístroj, který může odhalit vznik vesmíru.

Teleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) se nachází na chilské observatoři Chajnantor na náhorní plošině v nadmořské výšce 5050 metrů v poušti Atacama.

Jde o jedno z nejsušších míst na planetě, pro astronomy je ale ideální. Vyhledávají místa s co nejmenším množstvím vody v zemské atmosféře, protože měření nesmí ovlivňovat vlhkost. Negativně působit a rušit pozorování mohou i vzdušné proudy. Jde o špičkové a zcela unikátní zařízení, které nemá obdoby. Bude znamenat průlom v současné astronomii, řekl v telefonickém rozhovoru pro ČTK Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd, který se v řídícím centru v poušti Atacama na slavnostní akt připravuje se světovými odborníky. Právě Atacama je podle Palouše pro milimetrová a submilimetrová pozorování velmi dobrým místem.

Podívejte se, jak vypadá ALMA:

Gigantický teleskop za přibližně 650 milionů eur (asi 19,5 miliard korun) se skládá celkem z 50 dvanáctimetrových a řady dalších antén. Jeho část byla zkušebně spuštěna už na podzim 2011. Podle Palouše bude průlomem v oboru milimetrové a submilimetrové astronomie. "Díky svým rozlišovacím schopnostem a rychlostí expozic, které budou mnohem vyšší než u jiného zařízení, které na světě dosud existuje," řekl.

ALMA bude fungovat podle Palouše zcela jinak než ostatní podobná zařízení. Ve svém centru má superpočítač, který sečte signály z jednotlivých antén a vytvoří přesný obraz zkoumané oblasti. Veškerá pozorování budou prováděna servisním způsobem - astronomové budou podávat návrhy, které posoudí odborná komise. Pokud bude návrh přijat, budou pozorování provádět vyškolení odborníci, dodal přední český odborník.

Vše, co jste chtěli vědět o ALMA

ALMA, tedy Atacama Large Millimeter/submillimeter Array, je nejvýkonnějším rádiovým interferometrem světa. Prostřednictvím soustavy antén pozoruje záření přicházející z vesmíru na vlnových délkách 0,3 až 9,6 milimetru. Po úplném dokončení převýší svou citlivostí a rozlišením všechny stávající systémy tohoto druhu.
Zařízení bylo vybudováno v chilské poušti Atakama na planině Chajnantor, která leží v nadmořské výšce 5000 metrů nad mořem. Toto extrémně suché a vysoko položené místo bylo zvoleno proto, že zemská atmosféra je zde pro rádiové záření na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách téměř průhledná.
ALMA nabídne pohled do chladných oblastí vesmíru, které jsou opticky neviditelné, avšak v milimetrové a submilimetrové části spektra jasně září. Do této části spektra, stojící na pomezí mezi infračerveným zářením a rádiovými vlnami, je posunuto záření nejvzdálenějších galaxií a rozsáhlých chladných mračen v mezihvězdném prostoru. Hlavním posláním radioteleskopu bude studium galaxií, jež se tvořily na počátku vesmíru, a průzkum chemického složení hvězd a planet ve fázi jejich vzniku.
Základ interferometru ALMA tvoří 54 parabolických antén o průměru 12 metrů a tucet menších antén o průměru sedm metrů. Antény je možné po náhorní plošině přesouvat na různá stanoviště vzdálená 150 metrů až 16 kilometrů, díky čemuž má ALMA cosi jako "zoom". Z celkového počtu 66 antén již bylo na místo dodáno 56.
Signály ze všech antén putují do tzv. korelátoru. Jde o jednoúčelový superpočítač, jenž obsahuje přes 134 milionů procesorů a dokáže provést 17 biliard operací za sekundu. Korelátor kombinuje a srovnává signály ze všech antén, díky čemuž ALMA funguje jako jediný obří dalekohled.
Rozlišení interferometru ALMA je až desetinásobně vyšší než u Hubbleova kosmického dalekohledu. Kvůli dosažení co nejlepších výsledků pozorování musí být celý systém synchronizován s přesností na triliontinu (tedy miliontionu miliontiny) sekundy. Délka trasy, kterou zachycený signál putuje od antén do ústředního počítače, musí být známa s přesností odpovídající průměru lidského vlasu. Paraboly antén, které odrážejí přijatý signál, se nesmí od ideálního tvaru lišit o více než 20 mikronů, tedy o jednu padesátinu milimetru.
ALMA je dosud největším a rovněž nejdražším pozemním astronomickým přístrojem všech dob. Náklady na jeho výstavbu se odhadují na 1,5 bilionu amerických dolarů.
Vznikla v mezinárodní spolupráci východní Asie, Evropy, Severní Ameriky a Chile. Astronomové z účastnických zemí spolupracují díky regionálním centrům ALMA. V Evropě je hlavní regionální centrum v německém Garchingu nedaleko Mnichova, ostatní uzly se nacházejí v dalších evropských zemích včetně ČR (Astronomický ústav Akademie věd ČR Ondřejov).
Výstavba interferometru ALMA byla slavnostně zahájena v listopadu 2003. První parabolická anténa do Chile doputovala v dubnu 2007. V květnu 2009 byl s pomocí dvou propojených antén proveden test zařízení. V září téhož roku byla první anténa dopravena na planinu Chajnantor. První obrázky ALMA pořídila v říjnu 2011, tedy v době, kdy disponovala teprve třetinou z plánovaných 66 antén.