Poletí se dřív na Mars nebo na Měsíc? Trump a Musk přišli s geniálně nesmyslným plánem

Vzhledem k jeho dřívějším prohlášením by to ale staronový prezident chtěl stihnout do 20. ledna 2029. „Povedeme svět ve vesmíru a dosáhneme Marsu před koncem mého funkčního období,“ prohlásil začátkem října na volebním shromáždění v Pensylvánii.

Přečtěte si také: Přesné platy prezidentů: Donald Trump bere méně než švýcarská prezidentka, na Singapur ale nemá nikdo

Také Elon Musk už své plány s Marsem upřesnil. V září 2024 prohlásil, že jeho společnost SpaceX vyšle v roce 2026 k Marsu flotilu pěti bezpilotních lodí Starship, které mají otestovat svou schopnost projít řídkou atmosférou rudé planety a bezpečně přistát na jejím povrchu. Termín není náhodný. Mars se k Zemi přibližuje na relativně malou vzdálenost každých 26 měsíců a nejbližší přiblížení nastane právě v roce 2026. Pokud lodě uspějí, mohou podle Muska k Marsu první lidé vyrazit v roce 2028.

Z hlediska orbitální dynamiky je tedy termín reálný, nad způsobem, jak to provést, se ale vznáší otazník. Ambiciózní projekt meziplanetárního plavidla až pro stovku cestujících totiž není bez problémů – při sedmém testovacím letu 16. ledna 2025, tedy jen čtyři dny před inaugurací Donalda Trumpa, SpaceX jednu loď Starship ztratila už osm minut po startu.

Co bude s Měsícem?

Jednu věc ovšem Donald Trump ve své inaugurační řeči nezmínil. Jde o Měsíc. Přitom návrat astronautů na naši oběžnici v rámci programu Artemis byl základním pilířem vesmírných aktivit USA během Trumpova prvního funkčního období v letech 2017-2021. Trump už provádí změny ve vedení NASA a pozorovatelé se shodují, že se chystá zrušit projekt obří nosné rakety SLS i vesmírné lodi Orion, jež měly být základními prvky obnovených lunárních misí.

Napovídá tomu i rétorika Elona Muska. „Architektura Artemis je extrémně neefektivní, protože je to program maximalizující pracovní místa, nikoli program maximalizující výsledky. Je potřeba něco úplně nového,“ napsal Musk o Vánocích na svou síť X. „Ne, jedeme přímo na Mars. Měsíc odvádí pozornost,“ pokračoval později.

Svým způsobem je sám proti sobě. Muskova firma SpaceX totiž v případě zrušení programu Artemis přijde o zakázku za 4 miliardy dolarů na vývoj a stavbu verze lodi Starship schopné dopravovat astronauty z lunární oběžné dráhy na povrch Měsíce.

Život na Marsu

Samostatnou proměnnou jsou pak nerealistická prohlášení, jež Musk s oblibou činil už v minulosti. V roce 2016 například tvrdil, že bezpilotní mise dorazí k Marsu už v roce 2022 a ve stejné době se tam vypraví i lidé. Jenže kromě mnoha technických obtíží jsou zatím pozadu i testy systémů na podporu života, které jsou pro roční pobyt na Marsu nezbytné. Jde o odstraňování oxidu uhličitého ze vzduchu, recyklaci vody a další životně důležité funkce.

K návratu na Zemi je navíc nutné natankovat Starship na Marsu tamním metanem a kyslíkem, což jsou procesy, které stále zůstávají v hypotetické rovině. Bylo by sice možné vyslat k Marsu další lodě s nákladem paliva, toto řešení by ale bylo krajně nesystémové.

Mohlo by vás také zajímat: Trumpův přelomový megaprojekt: Umělá inteligence má najít vakcíny proti rakovině

Protože za vším stojí peníze, je trvání na dosažení obou dlouhodobých cílů – tedy dosažení Měsíce i Marsu – finančně nerealistické. Otázkou tak je, jak silnou pozici v Trumpově administrativě Musk bude mít a kolik prostředků bude ochoten obětovat z vlastní kapsy, aby Trumpovi pomohl jeho vesmírné ambice naplnit.

Zdroj: The New York Times, Space.com

Video, které jste mohli minout: Megaraketa NASA nás dovede ke kolonizaci vesmíru. Podívejte se, jak přesně funguje