Jak vypadal příchod jara z vesmíru: úžasné fotografie Země
Už týden tu máme jaro; moc vidět to není. Ale při pohledu z vesmíru se vše jeví úplně jinak.
Astronomické jaro přišlo letos 20. března přesně v 7.42. Satelity americké meteorologické služby NOAA to zachytily na působivých fotografiích. Tento okamžik je z astronomického hlediska velmi důležitý – a současně také velmi krásný.
Na fotografii je zachycený okamžik jarní rovnodennosti. V tento moment se dějí dvě zajímavé věci: zemská osa je přesně kolmá na průvodič Země–Slunce a den a noc mají přibližně stejnou délku. Zjednodušeně řečeno, rovnodennost nastává, když Slunce přechází přes rovník. Také to znamená, že během jarní rovnodennosti Slunce vychází na Jižním pólu a zapadá na Severním pólu.
Mýty o rovnodennosti
- Sice se často říká, že rovnodennost rovná se stejná délka dne a noci, ve skutečnosti to neplatí. Pravda je taková, že kvůli refrakci slunečního světla je Slunce na obloze 12 hodin a deset minut, pod obzorem stráví jen 11 hodin a padesát minut.
- Ve školách se sice děti učí, že jaro začíná 21. března, díky astronomickým proměnlivostem to ovšem není pravda. V našem kalendáři teď bude astronomický začátek jara připadat na dřívější data. (Konkrétně do roku 2020 to bude vždy 20. března).
- Datum jarní rovnodennosti je značně pohyblivé. Výjimečně může nastat dokonce už 19. března. Naposledy se to stalo roku 1796, znovu nás to čeká ale už roku 2044.
Na fotografii je vidět, jak Slunce svítí stejně pravidelně na obě polokoule. Slunce je na fotografii samozřejmě dodělané uměle, aby lépe vyniklo, jak tato situace funguje.