Indické přistání na Měsíci bylo rekordně levnou záležitostí. Závidí NASA i filmaři

Když 23. srpna 2023 dosedla na povrch měsíce indická sonda Čandraján-3, miliardový národ si mohl po právu gratulovat. Nejenže se Indie připojila k pouhé trojici zemí, které něco podobného dokázaly (šlo samozřejmě o USA, Rusko a Čínu), byla také první, která dokázala přistát nedaleko jižního pólu. Skutečnost, že se právě tato oblast vyznačuje obtížným terénem, dělá z přistání Indie na Měsíci ještě větší událost, kterou chválí celá vědecká obec. Indie navíc prokázala, že mise nemusí stát miliardy dolarů a vše kolem sondy Čandraján-3 se vešlo do nižšího rozpočtu, než za kolik Christopher Nolan natočil slavné sci-fi Interstellar.

K tématu: Indové se pochlubili záběry z Měsíce. Stali se čtvrtou zemí, které se přistání podařilo

Částku zveřejnila Space Research Organisation a jde o 6 miliard rupií, tedy v přepočtu přibližně 1,6 miliardy korun. Zmiňovaný sci-fi snímek byl o 2 miliardy korun dražší, což skutečně z přistání na cizím tělese činí ještě neuvěřitelnější příběh. Mise Čandraján-3 je přitom důležitá pro celý svět a jednotlivé vesmírné agentury o ni projevily velký zájem. NASA, ESA, CNSA i Roskosmos prahnou po informacích o měsíčním ledu, jehož koncentrace je právě na jižním pólu vysoká. Nejde však jen o snahu porozumět formování naší přirozené družice, ale také o další důležitý krok k vybudování měsíční základny, která by zmrzlou vodu mohla využít.

Pokud bychom se měli ještě vrátit k finanční stránce, sluší se zmínit, že loňská mise Artemis I, která proběhla v režii NASA, stála přibližně 4 miliardy dolarů, tedy v přepočtu 88 miliard korun. Není divu, že se odborníci shodují, že Indie dosáhla na nebývalý úspěch a patrně i ponoukla ostatní státy světa, aby o podobné výsledky také usilovaly. Třešničkou na dortu pro Indii pak jsou pozitivní zprávy z povrchu Měsíce, kde už vozítko Pragjan vyjelo z přistávacího modulu Virkam a započalo svou 14denní misi. Vozítko ujelo osm metrů a podle Indické vesmírné agentury vše funguje podle očekávání.

Zdroj: Interesting Engineering, ISRO