Druhá nejjasnější hvězda oblohy mizí. Nejdřív nám ale připraví fascinující podívanou

Hvězda Betelgeuse prochází dynamickými změnami, které jsou na obloze vidět i pouhým okem. Astronomové tvrdí, že by se mohla velmi brzy změnit na zářivou supernovu pozorovatelnou i ve dne.

Jsme generací, která přišla o hvězdy – kvůli světelnému znečištění jsme ve městech ztratili asi 95 procent noční oblohy, jakou znali naši předkové. Na venkově je situace jen o málo lepší… Přesto i dnes existuje několik nápadně jasných a výrazných souhvězdí, která na nočním nebi umí najít úplně každý. Jedním z nich je Orion, pradávný lovec, který se dá snadno rozpoznat podle jeho zářivého pásu.

Lovcova hvězda

Nejjasnější hvězda v tomto souhvězdí ale neleží na lovcově pásu, nýbrž na jeho paži. Říká se jí buď Alfa Orionis, ale známější je pod názvem Betelgeuse. Tato hvězda vyniká jasem a nápadně oranžovou barvou, její svítivost je ale značně nepravidelná. V dobách, kdy je silná, bývá dokonce druhou nejjasnější hvězdou severní oblohy. Jenže nyní mizí.

Kdybyste po Betelgeuse (čte se Bítldžuise) pátrali dnes, našli byste na obloze nejméně tři desítky zářivějších hvězd. Betelgeuse totiž během prosince a ledna nesmírně zeslábla. Na to, že se chová tímto způsobem, tedy že dochází k jejímu pohasínání a opětovnému zesilování, jsou sice astronomové zvyklí, ale tentokrát všechny překvapila míra tohoto zeslabení.

Astronomové si nejsou úplně jistí tím, co je za ni zodpovědné, teorií je více. Ale tou nejpravděpodobnější, které nahrává do karet vícero faktů, pozorování i modelů, je ta, že se hvězda typu rudý obr mění na supernovu. Tento proces sice ještě zřejmě nenastal, ale podle astronomů je doslova za rohem. A až nastane, nabídne obyvatelům Země nezapomenutelné divadlo…

Co víme o Betelgeuse?

Tato hvězda je velmi blízká, od Země leží pouhých necelých 700 světelných let, to znamená, že světlo od ní k nám letí sedm století. Z hlediska vesmíru je to v podstatě soused, který s námi žije na jednom vesmírném patře. Je to také hvězda velice mladá, má pouhých 10 milionů let, což je ale současně maximální doba, jakou rudí obři mohou existovat, pak spálí veškerý svůj vodík a projde dynamickou změnou. Stane se z ní supernova typu II.

Nastane to téměř jistě v průběhu dalších 100 tisíc let, ale kdy přesně, to je sázka do loterie. Může se to stát klidně letos, ale i za sto let nebo až na konci tohoto stotisíciletého intervalu. Až se to stane, nemůžeme si toho ale nevšimnout – supernova bude po dobu několika měsíců na obloze tak jasná, že na ní kromě Slunce a Měsíce nebude nic výraznějšího. Dokonce bude vidět i ve dne, bude planout nápadně modrou barvou podobnou autogenovému plamenu.

Co bude dál?

Více se o situaci s touto hvězdou dozvíme asi už v polovině ledna. Hvězda se totiž řídí vlastním cyklem, který ze zkušeností říká, že právě v tomto období by mělo dojít k jejímu znovuzjasnění. Astronomové celého světa se na tento okamžik těší, prozradí jim totiž, na co se mohou těšit dál… A my vás budeme o změnách Betelgeuse i nadále informovat.

Text: Martin Kolář