Hrozí konec stanice ISS? Evropa jí utahuje kohoutky

ISS proti Zemi Zdroj: Wikimedia Commons

Evropská kosmická agentura chce platit méně na Mezinárdní vesmírnou stanici. Co to znamená?

Evropská vesmírná agentura (ESA) hodlá snížit roční výdaje na údržbu své části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) o 30 procent. Podle agentury ITAR-TASS to dnes v Paříži uvedl generální ředitel agentury Jean-Jacques Dordain na tiskové konferenci věnované aktivitám ESA v letošním roce.

"Po dlouhém jednání s členskými státy (ESA) mohu říci, že operativní výdaje budou v roce 2015 sníženy o 30 procent," citoval ITAR-TASS Dordaina. Šéf ESA prý ale neobjasnil důvod tak výrazného snížení prostředků určených pro ISS.

Podle agentury DPA Dordain chce v březnu členským státům předložit analýzu rizik spojených s náklady pro období 2015–2024 a v létě navrhnout konkrétní doporučení. Konečné rozhodnutí pak musí padnout v prosinci na ministerském zasedání.

Třetina peněz je pryč

Zároveň s informacemi týkajícími se úspor ale zdůraznil, že Evropa je i nadále oddána projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Mimo jiné také přivítal nedávné oznámení amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), že provoz orbitálního komplexu bude prodloužen do roku 2024.

"My v Evropské vesmírné agentuře hodnotíme využívání stanice mimořádně pozitivně. Tento projekt je pro nás a pro všechny země, které jsou v něm zainteresovány, velmi důležitý," prohlásil podle ITAR-TASSu.

Pokud jde o letošní program, ESA čeká například vypuštění několika satelitů navigačního systému Galileo. Dordain přitom věří, že první služby by systém mohl začít poskytovat už koncem roku.

V dubnu se počítá s vypuštěním první družice projektu Sentinel, který je věnován sledování Země včetně například počasí. O měsíc později, 28. května, by měl k šestiměsíčnímu pobytu na ISS vyrazit německý astronaut Alexander Gerst a v červnu dorazí na orbitální stanici "Georges Lemaître", poslední z pěti zásobovacích lodí ESA řady ATV.

Rosseta a co pak?

Za vědecký vrchol letošní vesmírné aktivity evropské agentury je považována rozhodující fáze mise Rosetta. Stejnojmenná sonda, která odstartovala už před deseti lety, by se měla přiblížit ke svému cíli, kometě Čurjumov-Gerasimenko. Na přelomu května a června se předpokládá její navedení na oběžnou dráhu kolem tělesa a v listopadu pak vysazení přistávacího modulu Philae. Půjde o vůbec první přistání automatické sondy na některé z komet sluneční soustavy.

Rozpočet ESA na letošní rok podle dnešního sdělení generálního ředitele Dordaina činí 4,1 miliardy eur (zhruba 113 miliard korun).

ČTK