Hrozí konec stanice ISS? Evropa jí utahuje kohoutky

Evropská vesmírná agentura (ESA) hodlá snížit roční výdaje na údržbu své části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) o 30 procent. Podle agentury ITAR-TASS to dnes v Paříži uvedl generální ředitel agentury Jean-Jacques Dordain na tiskové konferenci věnované aktivitám ESA v letošním roce.

"Po dlouhém jednání s členskými státy (ESA) mohu říci, že operativní výdaje budou v roce 2015 sníženy o 30 procent," citoval ITAR-TASS Dordaina. Šéf ESA prý ale neobjasnil důvod tak výrazného snížení prostředků určených pro ISS.

Podle agentury DPA Dordain chce v březnu členským státům předložit analýzu rizik spojených s náklady pro období 2015–2024 a v létě navrhnout konkrétní doporučení. Konečné rozhodnutí pak musí padnout v prosinci na ministerském zasedání.

Třetina peněz je pryč

Zároveň s informacemi týkajícími se úspor ale zdůraznil, že Evropa je i nadále oddána projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Mimo jiné také přivítal nedávné oznámení amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), že provoz orbitálního komplexu bude prodloužen do roku 2024.

"My v Evropské vesmírné agentuře hodnotíme využívání stanice mimořádně pozitivně. Tento projekt je pro nás a pro všechny země, které jsou v něm zainteresovány, velmi důležitý," prohlásil podle ITAR-TASSu.

Pokud jde o letošní program, ESA čeká například vypuštění několika satelitů navigačního systému Galileo. Dordain přitom věří, že první služby by systém mohl začít poskytovat už koncem roku.

V dubnu se počítá s vypuštěním první družice projektu Sentinel, který je věnován sledování Země včetně například počasí. O měsíc později, 28. května, by měl k šestiměsíčnímu pobytu na ISS vyrazit německý astronaut Alexander Gerst a v červnu dorazí na orbitální stanici "Georges Lemaître", poslední z pěti zásobovacích lodí ESA řady ATV.

Zajímavosti

ISS - budoucnost lidstva

23. dubna 2022

Rosseta a co pak?

Za vědecký vrchol letošní vesmírné aktivity evropské agentury je považována rozhodující fáze mise Rosetta. Stejnojmenná sonda, která odstartovala už před deseti lety, by se měla přiblížit ke svému cíli, kometě Čurjumov-Gerasimenko. Na přelomu května a června se předpokládá její navedení na oběžnou dráhu kolem tělesa a v listopadu pak vysazení přistávacího modulu Philae. Půjde o vůbec první přistání automatické sondy na některé z komet sluneční soustavy.

Rozpočet ESA na letošní rok podle dnešního sdělení generálního ředitele Dordaina činí 4,1 miliardy eur (zhruba 113 miliard korun).

ČTK