Den, kdy Měsíc získal vlastní měsíc. Díky Rusům!
Sovětská sonda Luna 10 se stala první umělou družicí Měsíce
V rámci sovětského vesmírného programu nesoucího název Luna byla v letech 1959 až 1976 do vesmíru vyslána série nepilotovaných výzkumných sond s cílem dosáhnout a prozkoumat Měsíc. Program si během let připsal na své konto hned několik prvenství i neúspěchů. Úspěšná byla například sonda Luna 10, která se stala první umělou družicí Měsíce. Do vesmíru se tato sonda vydala před 50 lety, 31. března 1966.
Luna 10 odstartovala do vesmíru pomocí nosné rakety Molnija-M. Sonda vážila asi 1600 kilogramů a obsahovala například zařízení ke studiu kosmického záření v blízkosti Měsíce nebo aparaturu k výzkumu sluneční plazmy, vysílací aparaturu a další vědecké přístroje. Nejprve byla navedena na nízkou oběžnou dráhu kolem Země, která se někdy nazývá také jako parkovací, a 3. dubna se od sondy oddělilo pouzdro s vědeckou aparaturou, které zůstalo na oběžné dráze Měsíce jako mateřská sonda. Sonda byla aktivní 56 dní, poté se vybily baterie. Za toto období uskutečnila 460 obletů Měsíce a vyslala 219 radiových relací.
Program Luna začal v roce 1959 neúspěšně vysláním sondy Luna 1, která nabrala příliš vysokou rychlost, kolem zemské oběžnice jen prolétla a zamířila ke Slunci. Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se v září 1959 stala Luna 2. A Luna 3 na Zemi odeslala první snímky odvrácené strany Měsíce.
Po Luně 3 to ale trvalo téměř čtyři roky, než Sovětský svaz ohlásil další výpravu k Měsíci. Mezitím sice měly z kosmodromu odstartovat další čtyři sondy, tři z nich ale postihla závada nosné rakety a jen jediná z nich se dostala na oběžnou dráhu Země. Pokus z ledna 1963 byl ale také fiasko, místo letu k Měsíci sonda druhý den shořela v atmosféře. Jméno Luna 4 tak dostala až mise, která odstartovala začátkem dubna 1963 s cílem přistát na oběžnici Země. Záměr se však nepodařil.
Další sondy ale byly velice úspěšné. Luna 9 se v roce 1966 stala prvním zařízením vyrobeném člověkem, které měkce přistálo na Měsíci. Ve stejném roce se měkké přistání na Měsíci podařilo také Američanům, kteří v roce 1969 "zazářili". Američan Neil Armstrong se jako první člověk procházel po Měsíci.
Po úspěchu Luny 10 se do historie zapsala také Luna 16, která jako první dopravila zpět na Zemi vzorky z Měsíce. Její následovnice, Luna 17, dopravila v listopadu 1970 na Měsíc sovětské vesmírné vozítko Lunochod 1, které se stalo historicky prvním vozidlem, které se lidem podařilo umístit na některém vesmírném tělese.
Poslední sovětskou sondou, která přistála na Měsíci, byla Luna 24, která v srpnu 1976 na Zem odeslala vzorky získané z dvoumetrové hloubky pod povrchem. V roce 1977 se mělo do vesmíru vydat již třetí měsíční vozítko, krátce předtím ale byl celý program Luna zrušen jako nákladný.
Další sonda dosedla na Měsíc až v prosinci 2013, kdy na Měsíci bezpečně přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Čína se tak stala po USA a Rusku třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj stroj.
ČTK