Čína a NASA budou možná spolupracovat. Čeká nás nová generace vesmírných programů?

Jsou zemsko-vesmírné tanečky v nichž figurují stále stejní tanečníci. Tam nespolupracuje USA s Čínou, onde Rusové nechtějí mít nic společného s USA. Výzkum vesmíru tím trpí. Blýská se na americko-čínské časy?

Nečekaná schůzka?

V polovině července vjel vůz americké ambasády v Pekingu do přísně střeženého prostoru Institutu pro studium atmosféry Čínské akademie věd. Ve voze seděli dr. Michael Freilich, ředitel NASA’s earth science division, Christopher Blackerby, představitel agentury Pacific Rim a další zaměstnanci americké vlády.

Za zavřenými dveřmi proběhla několikahodinová schůzka, která se týkala provozu nového čínského satelitu TanSat, který by měl být uvedený do provozu koncem tohoto roku. Že by to byl po letech chladu a informačního mlčení začátek nové spolupráce?

První kroky k vzájemnému oteplování vztahů byly učiněny již před několika lety, kdy Peking nabídl správu tohoto nového satelitu TanSat právě NASA s tím, že by mohl být začleněn do systému dalších satelitů, které sledují vývoj atmosféry. Získali bychom tak další nástroj pro monitorování emisí skleníkových plynů a ke studiu mechanismů vedoucích ke klimatickým změnám.

USA už podobnou družici vyslala

Před dvěma lety vypustila NASA podobnou družici s názvem Carbon Observatory 2 (OCO-2). Ta byla začleněna do skupiny dalších pěti družic a projektu "Afternoon Train" (A-Train), které slouží k pozorování Země z Japonska, Evropy, Kanady a USA. Pohybují se na orbitě ve výšce 705 km. Přes rovník vždy přelétají společně ve stejný čas. Vědci tak získávají vícerozměrné údaje o pohybu vody v atmosféře, mracích, větru a chemických látkách na jednom místě v daném čase. Pokud by došlo k zapojení čínského satelitu to tohoto systému, získali by vědci mnohem přesnější údaje.

Co bude dál?

Ke škodě věci a zklamání vědecké obce však k začlenění tohoto satelitu do stávajícího systému nedošlo. Vědecká delegace vedená doktorem Michaelem Freilichech na zmíněné schůzce řešila „jen“ problematiku výměny a sdílení získaných dat a informací. Dalším tématem rozhovorů byly možnosti nastavení pravidel vzájemné spolupráce.

Ale i to by mohlo být s ohledem na mezinárodní situaci problematické, nebo dokonce protizákonné. Před pěti lety totiž americký kongres schválil zákon, který zásadním způsobem omezuje možnosti ekonomické, politické i vědecké spolupráce mezi Čínou a USA. Americká strana poukazuje na možné technické problémy spojené s koordinací všech satelitů projektu A-Train s čínským TanSatem. „Číňané se pozastavují nad riziky plynoucími z předávání přesných informací o umístění a intenzitě zdrojů emisí oxidu uhličitého v Číně, které by mohly být následně zneužity při analýze ekonomické aktivity Číny,“ řekl čínský vědec, který si přál zůstat v anonymitě.

Podrobnosti jsou tajné

„Otázky týkající se vzájemné spolupráce jsou pro obě strany velmi citlivé,“ řekl profesor Liu Yi, jeden z vedoucích pracovníků projektu TanSat, a dodal: „Schůzka obou vědeckých týmů proběhla, ale nemohu sdělit podrobnosti a výsledky našeho jednání.“

Zatímco podrobnosti schůzky stále zůstávají nejasné, vnímají někteří odborníci fakt, že k ní došlo jako jednu z prvních pozitivních zpráv s vyhlídkou na budoucí spolupráci. Právě s nákladným projektem TanSat se snaží Čína vytvořit obraz solventního partnera vybaveného nejmodernějšími technologiemi. Snaha nejspíš přináší své výsledky, protože v americké vládě začínají probíhat rozhovory o možnostech změny desítky let zaběhlé zahraniční politiky. Jedním z nejvýznamnějších zastánců odporu spolupráce s Čínou byl bývalý kongresman Fank Wolf, jeden z iniciátorů zákonných úprav omezujících spolupráci s Čínou v letech 1981 a 2011. „S Wolfovým odchodem z politiky, by další navázání spolupráce s Čínou mohlo být snazší,“ řekl americký expert pracující v NASA a dodal: „Obě země mají na co navázat. V letech 1980–1989 využívala hojně americká vesmírná agentura levných služeb čínských raket k dopravě materiálu do vesmíru.“ Celá tato spolupráce skončila po nešťastném krvavém potlačení demonstrace na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989 a zavedením amerických sankcí.

„V současnosti nastolený trend spolupráce považuji za neudržitelný,“ řekl profesor Zong Qiugang, astrofyzik na Pekingské univerzitě a Institutu aplikované fyziky a technologie, který spolupracoval nejen s NASA, ale i s evropskou a japonskou Vesmírnou agenturou. „Pokud se čínští a američtí vědci budou chtít setkat,“ dodal Zong, „mohou požádat japonské a evropské kolegy o spolupráci a sejít se na neutrální půdě.“

Stále probíhá závod mezi velmocemi, kdo dřív dosáhne vytyčeného cíle. Stejně tomu bylo i během studené války mezi SSSR a USA, kde se na obou stranách silně angažovala i armáda. „Máme před sebou významný rok v dobývání vesmíru,“ řekl dále Zong a dodal, že „v roce 2020 plánují vyslat k Marsu sondu Čína, USA, Rusko, Evropa, Japonsko a Spojené arabské emiráty. Závod o Mars bude plýtváním penězi daňových poplatníků a přitom je naším cílem tam v budoucnosti vypravit lidskou posádku a vrátit ji i zpět na Zem. Toho nemůžeme dosáhnout bez spolupráce všech národů“.

Čeká nás tedy nová etapa vesmírných projektů, na kterých bude kooperovat nejen Čína s USA, ale i ostatní státy světa?

Text: David Hainall