7 večerů se Stephenem Hawkingem – Prima ZOOM uvede cyklus dokumentů o teoriích geniálního astrofyzika

Hawkingův stav se zhoršoval a lékaři mu nakonec ve 21 letech diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu neboli ALS Zdroj: redakce Prima Zoom

„Přes dvě třetiny mého života nade mnou visí hrozba smrti. Každý den by mohl být mým posledním a tak jsem se rozhodl, že si užiji naplno každou minutu. I přes to, že je mi už sedmdesát, do práce na univerzitu v Cambridge chodím každý den,“ řekl šest let před svou smrtí geniální britský astrofyzik Stephen Hawking o své motivaci k boji se zákeřným syndromem ALS.

Jeho životu i jeho teoriím a názorům bude Prima ZOOM od 7. října prostřednictvím dokumentů Příběh Stephena Hawkinga a Génius podle Stephena Hawkinga věnovat sedm nedělních večerů.

Povaleči z Oxfordu

Stephen Hawking se narodil v roce 1942, přesně 300 let po smrti Galilea Galileiho. Od počátku bylo jasné, že jde o výjimečné dítě – jako malý k domečku pro panenky své sestry dodělal potrubí a světla a na začátku 50. let si sám sestavil hned dva počítače velké asi jako lednička. Ne z hotových dílů, ale doslova z ničeho.

Na Oxfordu, kde studoval přírodní vědy se zaměřením na fyziku, se tehdy nikdo nepředřel. „Očekávaly se vynikající výsledky bez námahy, nebo že dokončíte studia bez vyznamenání. Snaha získat lepší diplom byla považována za známku šedého muže – to byl nejhorší přídomek v oxfordském slovníku,“ vzpomínal Hawking. „Jednou jsem si spočítal, že jsem za tři roky na Oxfordu věnoval práci asi tisíc hodin, což je v průměru hodina za den. Nejsem na to ulejváctví pyšný, jen popisuji svůj přístup k práci v té době, který jsem také sdílel s většinou mých spolužáků.“

Na univerzitě se stal ve veslařském klubu veslovodem, vyhovovalo mu udávat tempo. Byl spontánní, jeho vtipné a trefné glosy a průpovídky mu rychle získávaly pozornost okolí.

Narůstající hrozba

V posledním ročníku studia na univerzitě si začal uvědomovat, že něco není v pořádku. Všiml si, že začíná být nemotorný a asi dvakrát bez zjevného důvodu upadl. Pak přišel kritický pád ze schodů, při němž ztratil vědomí a nemohl si vzpomenout, kdo je, ani kde se nachází. Přesto odpromoval s vyznamenáním a odjel z Oxfordu do Cambridge na doktorandská studia.

Jeho stav se ale zhoršoval a lékaři mu nakonec ve 21 letech diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu neboli ALS. Prognóza nebyla dobrá. „Řekli mi, že mi zbývají dva až tři roky,“ vzpomínal Hawking. Nikdo tehdy netušil, že se Stephen Hawking i přes stále se zhoršující postižení dožije 76 let, přičemž významně obohatí současné poznání o vzniku a fungování vesmíru i dalším vývoji lidské civilizace. Hawking zemřel 14. března 2018.

Stephen Hawking na Prima ZOOM

Stephena Hawkinga označují jeho současníci za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. Více se o jeho životě dozvíte v dokumentu Příběh Stephena Hawkinga, který uvede Prima ZOOM v neděli 7. října ve 22.15 (repríza 10. října ve 13.25).

Přestože Hawking proslul jako popularizátor astrofyziky a kosmologie, porozumět jeho teoriím o velkém třesku, černých dírách a fungování vesmíru není snadné. Prima ZOOM připravila na říjen a listopad šestidílný dokumentární cyklus Génius podle Stephena Hawkinga, jehož první část uvidíte v neděli 14. 10 ve 22.30 (repríza ve středu 17. října ve 14.35).